Sociální fobie Sociální fobie   
 
Témata  |  první..    25  26   přihlásit | registrace  

Hlavní menu

   Úvod
 Články
 Terapeuti
 Knihy
 Vaše příběhy - vložit
 Vaše tvorba - vložit
 Fórum - založit téma
 Pokec -stav
 Seznamka
 Ankety
 Kalendář
 Poradna
 Odkazy
 Kniha návštěv
 Kontakt
 


TOP

  Hudba,co rádi poslouchají fobíci, 18.05.2017, 20:51
Filmy, 15.05.2017, 21:57
Ztrata panictvi/panenstvi u lidi ze SF,kdy ?, 18.02.2017, 10:52
Zaměstnání a sf, 01.11.2016, 19:13
Hledají se všichni z Ostravska, 11.01.2015, 18:00
|Něco pro radost, 06.08.2014, 11:54
Vědecké zajímavosti, 06.08.2014, 11:37
Sociální fobie a křesťanská víra, 13.06.2014, 16:06
Naše občanské sdružení, 19.09.2013, 15:51
Pomohla někomu AD na SF?, 16.01.2013, 21:55
 
Celkem: 30 Zobrazit vše


Aktuality

  19.09.2010, 17:36
Byly aktualizovány informace o občanském sdružení Sfinga, o.s. Obecné informace, cíle, kontakty, termín srazů ...zobrazit

02.08.2010, 22:35
Diskuzní fórum nyní dostupné přes RSS čtečky. Zdroj XML Atom 1.0 http://socialnifobie.info/feed/ Případné pr...zobrazit

10.07.2010, 15:08
Portál dostal nový plášť! Náměty a připomínky jsou velmi vítány. Především pak, pokud naleznete chybu, ozn...zobrazit

08.07.2010, 12:54
Zdravím vespolek Dnes došlo k nasazení nového motoru fóra. Z vnějšku se vcelku nic nezměnilo, ale uvnitř do...zobrazit

 
Celkem: 4 Zobrazit vše



honey|profil:Re: René a jeho trapné pokusy o poezii nebo tak něco 20. dubna, 17:39
SILENT/Píšu si to své blues,které sice neslyšíte ale já ho cítím,tedy tu bolest co ho do té své němé melodie promítám.Jsem tu sám a něco si pořád vyčítám,možná to že jsem chrám bolesti co se vždy po tom aktu milosrdenctví kol kolem ticho se rozhostí ale nechci býti shluk písmen.Nevím co cítit mám,kdo my to napoví,zná někdo to heslo co když se řekne,tak vše jde lehce.Cítím ten zmar,co jsem možná já sám, proč jsem zde někdo by řekl že bůh to tak chtěl,tak se baví na můj účet, rozdal my karty, ale už zapomněl my říci jakou že vlastně tu hru mám hrát.Je to už vlastně jedno, můj start je už dávno pryč a i kdybych našel ten od života dobrého klíč,tak více než půlka života je v nedohlednu ale stejně nevěřím na zázraky,a kdo by taky jen náhoda je v životě možná.Moje tvář se už za ty roky změnila,díváš se do zrcadla a říkáš si jsem to stále já nebo jen někdo kdo je my podoben,vezmeš si imaginární hřeben a začneš česat ty neviditelné vlasy,ne že by i nadále nechtěly pobývati na té mé lebce,to já je už nechci a tak žiletka ten můj hřeben teď šetří.Pomalu se probírám a nechci ještě otevřít oči, chci ještě snít ty své sny co my prodlouží ten imaginární svět co ho možná ve svých snech mozek na tu svou speciální kameru točí.A já ho vnímám, ale jakmile se probudím tak už k nim nesmím a tak jsem ochuzen,a kdo navrátí my ten pocit co jsem asi v tom pro mne tak živém příběhu co jsem prožíval a někdy bych nejraději zůstal právě tam.To ale asi znamená smrt,a na tu nemám zrovna chuť,a tak otevřu své oči a do nového dne tak skočím,nebo spíše se propotácím a tak mě tu máte a mé stesky na život můj tu posloucháte.Co my tedy zbývá,je ta životní síla které nemám moc ale stačí pro mne je jí zatím dost.Jsem tu tedy, jsem tohoto dění účasten není to sen,rána bývají zrádná a trpká a však toto je toho daného dne jen taková slupka,té je třeba se zbavit a i s nechutí je potřeba ten den začít.A dále plout na té lodi na boku, s nápisem můj život je možnost nevlídného počasí ale člověk musí doufat, nebo spíše mu nic nezbývá jen doufat, že se snad i někdy vyčasí.Bude lépe snad a nebo také ne,to také záleží ty vole na tebe,a tak budu i nadále doufat,že najdu v sobě ty síly,co možná způsobí že ten imaginární vítr zešílí a opře se do těch plachet té lodi co mé já neustále, po tom světě vozí nebo spíše pluje,ale prosím ne do nějaké dračí sluje.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

honey|profil:Re: René a jeho trapné pokusy o poezii nebo tak něco 21. dubna, 13:12
MAGNET/Dvě tváře jsou ale nejsou ničím v porovnání s čím,to není dobrá zpráva v rohu klečí kráva a prosí za žhnoucí hvězdu aby nespadla až úplně ke dnu.Souputník tvůj je tam kde si měl býti i teď ty,ale ty jsi tady a nevím proč tu tak tiše ječíš a na koho,na toho kdo půjde náhodně okolo,nebo jen tak na obloze letící si pták vidí vše z nadhledu a diví se proč ti lidé z té krajiny udělali tohle,není to od nás tak i trochu podlé zničit tohle.Zvláštní věc se stala,jako phoenix vstal si někdo z popela,chystá se znovu žít tak ho prosím chyť za tu ruku která je ještě žhnoucí,takto u nás nechodí,když jsi padl mrtev tak už nenavrátíš se skrze ničeho,tak si to pro příště pamatuj.Pole po mohutné tankové bitvě,všude jen samý plamen a kouř,a ty ocelová torza,jsou teď tak jiná nehybná,výjev jak pro nějakého malíře,ale na co ho teď když stačí kameře tam tiše vplout a všechnu tu ukrutnost toho okamžiku na paměťovou kartu nasunout.A co ty těla,jsou tak podivně po tom prostoru zkázy rozvržena,někomu chybí noha jinému ruka z někoho se stalo jen takové lidské torzo,to vše si lidé dennodenně dělají a nikdo se nad tím už nepozastaví,takový jsme a tací vždy budeme je to dané v tom našem DNA.A nad tím vším je ocelový zvon,je to právě on,co na celý kraj spustí tu svoji řeč toho svého těla,kdo ji rozumí a co nám sdělí,že je nás o jednoho méně nebo snad o tisíc ale stále je nás dost,co si žijeme v polojasném míru a bezohledném bohatství,co však jiné lidi v žádném případě nehostí.Kola osudu se stále točí,někoho semelou a jiné zas na svobodu propustí,se vzkazem tak si žij,ale od své lidskosti jestli ji v sobě máš,ať tě nikdo neoprostí nebo prostě buď člověkem,v tom nejlepším slova smyslu to myslím znamená vejdi ale neuškoď,nebo ještě další jiná písmena,co dají vzniknout slovům co si možná býti u tebe býti zvyknou.Prostor se naplnil nadějí na lepší bytí,ale to znamená nebýt zkažený,to je hned někdo se na tebe podivně podívá,a ty mu svým nepřátelským pohledem vzápětí odpovíš.A kde jsou slova co leccos napoví,je potřeba je používat nebo je ten kdo nám je dal pro nadbytečnost odpojil.Byla doba kdy lidé neměli slova,jen nějaké posuňky a jak jsme se dostali až sem je my záhadou,ale možná že jsme ještě většími neandrtálci než jakými jsme kdy si byli,a to jsou možná ty naše největší chyby,které je třeba si uznat a s pokorou i přijmout.Tak veselý lov, třeba na mamuta.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

honey|profil:Re: René a jeho trapné pokusy o poezii nebo tak něco 22. dubna, 11:54
HOST/Kam jdeš ptá se poprvé,ozve se mu tak hlasité ticho co ho málo co přehluší,někdo na něj z velké dálky zakřičí,neotravuj a zmiz tak díky mu hned odpoví a ještě dodá,ty jsi pro mne méně než hmyz jen když to slovo vyslovím tak,mnou přejde mráz však víte celým tělem jako voltů dvě stě padesát.Tak si tady ze sebou vesele jen tak nezávazně povídá,je to právě on když ho potkal slon,tak před ním utíkal mazal jako tlustokožec a na hlavě ty dva nože,co jsou pro něj i prokletím a proč,nu pro to že existuje nějaký tvor a shodou okolností je to také ten po dvou nohách chodící,který si ho pro peníze velmi oblíbil.A po té ho také vesele si zabíjí.Další majestátní tvor, však víte velryba ta největší, plejtvák obrovský a lidé ho dodnes stále loví,a z jejich úst nebo spíše hub,zní prý pro výzkumné účely a proto také výrobky z nich, v jejich supermarketech uvidíš a to,na ty jejich lži vždy správně odpoví.Den začal si tu svou každodenní pouť,ale zapomněl mu o tom říci tak neupraven a polo oblečen tu za ním klopýtá,co máme dnes na programu jo on zase zapomněl prý je to jakýsi život,co prý i dalších sedm miliard lidí ho taky má.Prý už o něm slyšel, ale je mu stále na hony vzdálen a tak prý jen přežívá,snaží se to se mu nedá upřít ale ten jeho blok,by se měl při nejbližší odstávce tohoto systému neodkladně opravit,no aby měl už konečně klid a aby mohl podle jakých si už daných standardů ten svůj život trošku kvalitněji žít.Slunce zasvítilo, a při tom aktu na něj mrklo a po té se zas zamračilo,tak jak jen ono to umí,co to mělo znamenat neříkej že ho máš snad rád,nebo si ho chtěl jen povzbudit,aby zvedl prdel z gauče a šel jen tak bez cíle ven se z nostalgie akutního nechutenství bytí být,a do lepšího rozpoložení se probudit.Slovo má ten kdo si ho vezme,tak ho sbírá ze země a další písmenka k němu přidává,bez ladu a skladu se hromadí, toto se teď děje tak mne zajímá co tak asi z toho vzejde.Je to další mission impossible plán,tak tě tu z celého mého zbytku srdce mezi námi vítám,Cruise neměl čas no nevadí i bez něj se obejdeme,stejně to chce prý jen čas který ještě máš,ale není nezbytně nadčasový, tak prosím hodně rychle už tě to prý vše už moc nebaví. Nebo jsi už spíše jen z toho všeho,unavený a znechucený a to nejvíce z té části a to je shodou okolností,sám ze sebe co stoji vedle tebe a směje se ti do ksichtu,že jsi takový nejspíše složen jen z emocionálních zbytků.Co zbývají když se člověk na neurologické úrovni staví,něco málo zbylo a ty jsi byl nejspíše poblíž no a tak ti to daly.Tak díky za nic,ty co jsi mne stvořil a na tvé straně byl ten pomyslný míč,a ty jsi ho kopl do autu,tak neděkuji už za tu použitou kartu co s ní musím žít,ale je jediná co mám,tak příště lépe rozdávat aby tam bylo třeba i nějaké to eso,nebo tak něco prostě lepšího.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

honey|profil:Re: René a jeho trapné pokusy o poezii nebo tak něco 24. dubna, 22:14
KRAPET/V jednom hrnku zlata,je tam peníz takový žlutý a na sobě má třpyt tak si ho vezmu,dřív než závistí tu zblednu,a potom třeba zhebnu.Jedna malá ranka,koukejme kolik pak se z ní řine krve,dávejte pozor ať vám všechna nevyteče takový rudý potůček co si buduje tu svou krvavou cestičku rychle chyťte ji a posbírejte každou malinkatou kapičku.Den se stává součástí koloběhu života než ti někdo tu špatnou zvěst ti zavolá,halo už je toho málo je na čase aby bylo konec té tvé pozemské kráse,pojď ke mne nevede tam cesta trnitá,je už i celkem prošlapaná a tak poznáš kudy bys měl jíti,vezmi si sebou košík nití to aby nuda nepřišla k tobě,ona by tě chtěla mýti ale neboj stačí říci jen pár slov jako třeba já tu šiji schod.Odněkud někam pořád jen spěchám a proč je potřeba na to tolik slov,vždyť stačí jen pohled jediný co se v samém důsledku může zdáti i nevinný,jen to vyslov je tolik slov a ty jsi ztratil řeč,tak to ne běž a najdi ji hned.Jedna věc vede ke druhé a tak i ty si pomysli na ty všechny nesmysli,co ti proletí za zlomek sekundy tvým mozkem,je to takový tajný svět třináctá komnata kterou jen tak neotevřeš nebo ani nenajdeš pravé dveře co tam vedou,spíše na jinou cestu tě zlehka svedou,a už nejsi svůj vlastně ničí a takhle tvoji odolnost vůči venkovním vlivům nepravděpodobně zničí.Byla jedna pravda,a teď je to vlastně lež když ji vyslovím nahlas,tak zacpi si své uši ať neuslyšíš ten poprask co po té nastane,
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

honey|profil:Re: René a jeho trapné pokusy o poezii nebo tak něco 24. dubna, 22:34
KRAPET*2.část/až tu ta obrovská kosmická loď přistane,kdopak asi tak z ní vyleze a jaký proslov nám tu přednese,tak například naši milí přátelé chcípněte a jděte někam třeba i někomu do prdele.Blesk sjel po hromosvodu a zajel do země po té se ozvala ohlušující rána jo tak to byl hrom,oni chodí obvykle ruku v ruce jsou totiž přátelé jen se nemohou zesynchronizovat a tak jde jeden a potom ten druhý, nikdy se nepotkají a přitom k sobě neodmyslitelně patří a jsou jako nevlastní bratři.Vrána k vráně sedá jo jasně jako člověk člověku nic zadarmo nedá a syslí si a přitom myslí jenom na nesmysli co si vše pro sebe na ty jak on z oblibou říká nečekané nešťastné chvíle nechá,a tak stále se ptá co už přišli už jsou tady,nečekej a chyť si je do návnady,jako rybář si tu zlatou rybku chytá jen aby ji po té propustil a to jen s příslibem moc hezkých chvil.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

honey|profil:Re: René a jeho trapné pokusy o poezii nebo tak něco 25. dubna, 11:34
KOUSANEC/Jediné co my jde a to velmi dobře,je sám sebe před sebou se shazovat,je tu stolička a je tak maličká že se na ni vejde jenom jedna prdel a tak si asi na ni sednu,jelikož už jsem z toho shazovaní sebe až na úplnou zem tak unaven tak se musím sehnout a na chvíli v této bohulibé činnosti udělati řádné stop, jinak bych už neměl co dál si na ten papír zoufalství co mou osobu obsahuje nic moc malovat.V roce jedna byla bedna a někdo mě neznámí ji otevřel,co tam objevil to je sporné ale prý potom započal tento svět který mne nešetří a dává my samé drobné a to může býti sporné,hlavně té mé už tak narušené psychice,je to velmi taktické co se my do té bedny, co jen jediný kanál má a ten pořád vysílá a jen jeden pořad jménem jak ten člověk si svůj život umí řádně posrat,už víte o kom mluvím já se docela v té definici poznávám,jsem tam sám nikdo tu show se mnou nesdílí a v tom budou asi mezi námi ty hlavní tak nepsané rozdíly.Jaké je mé poslání,od života na této planetě co je asi už moc přeplněna,a tak si řekla bodla by nějaká změna,třeba nějakého blba jako odstrašující příklad na tu zem poslat,hej já jsem tu nemluvte o mne jako bych tu nebyl já vím nejsem dokonalý to v žádném myslitelném případě ale i na druhé straně taky nejsem žádný debil i když je pravda že jsem tu nikdy předtím nebyl.Je jednadvacáté století ale nic tu vzduchem neletí,jako létající auta to vše jsem si vysnil,jalo malý kluk a není to pravda,ve vzduchu se pohybují pořád jenom ptáci,a všude přítomna letadla je jich tak moc,a přeci je nevidím,a to bude asi tím že létají tak vysoko,že přítomnost jejich na obloze jen jako bílou čáru zaznamenám.A tak tu sedím a své slzy tu na ten bílí papír roním už je docela mokrý,tak ho vyměním za jiný utřu si očí a všechny vás obviním,z toho že jste na tom lépe nežli já nenávidím vás nebo nesnáším sebe co jsi vedle tebe který jsi celkem normální tenhle pocit bych chtěl znát,vím jak to docílit alkohol je ten lék stačilo my kdysi vypít toho moku bylo to pivo dd
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

honey|profil:Re: René a jeho trapné pokusy o poezii nebo tak něco 25. dubna, 12:17
KOUSANEC 2.část/dvanácti stupňové,stačilo jich tak pět šest a už jsem se cítil jiný.Takový osvobozený ode všech zábran a mohl jsem dokázat vše co před tím bylo jen mým snem,to jsem cítil a to byl můj cíl a ten den jsem byl king a vše bylo najednou možné.A lehké takový jsem chtěl být stále i napořád.Skončil den a byl tu druhý a já najednou z hrůzou zjistil že to vše co jsem včera zjistil,to že vše lze myslím ten pocit vítězný je definitivně pryč a já se proměnil a byl jako bezvýznamná tyč.Co když ji nikdo k ničemu nepoužije tak jakoby ani nebyla nic není a to jsem byl právě v tu chvíli já,jo byl jsem zkurvená tyč a všechno bylo najednou fuč i pryč.Tak tě nevítám ty světe co bez alkoholu jsem jen svůj stín,který nic moc nedokáže jen dokola psát o tom jak se ten co mne vyrobil se tak nějak špatně na mně podepsal.Jsou to samé kliky háky jako by to psal nějaký doktor,co měl asi blízko k absurdnímu humoru a tak nějak jsem asi vznik,tak nečekejte žádné slovo jako je třeba slovíčko dík za nic a ještě za mnohem méně.
Nahoru |  Odpovědět    

první..    25  26  


Témata





Pro vkládání příspěvků, je nutno být přihlášen.
Pokud jste již registrován, přihlaste se zde.
Pokud nemáte doposud registraci, registrujte se zde.
Zaslat zapomenuté heslo zde.




Sdílejte

 
 


Plánované akce

  Sebezkušenostní pobyt, 22.05.2017, 17:12
Fobici z Ostravy, 20.05.2017, 14:15
Prezentace Praha, 18.05.2017, 16:30
Sraz Ústecko, 11.05.2017, 12:14
Fobici ze Zlína?, 11.05.2017, 08:23
 
Celkem: 115 Zobrazit vše


Hledat

 
  
Web Témata 
Příspevky
 
 


Anketa

 

 
Vypsat všechny ankety


Google search

 

 


Návštěvnost

   


       SF na Lidé.cz
       SF na Twitter
       SF na Facebook
       RSS 2.0, Atom 1.0