Sociální fobie Sociální fobie   
 
Témata  |    1  2    ..poslední (2) přihlásit | registrace  

Hlavní menu

   Úvod
 Články
 Terapeuti
 Knihy
 Vaše příběhy - vložit
 Vaše tvorba - vložit
 Fórum - založit téma
 Pokec -stav
 Seznamka
 Ankety
 Kalendář
 Poradna
 Odkazy
 Kniha návštěv
 Kontakt
 


TOP

  Hudba,co rádi poslouchají fobíci, 22.11.2017, 23:18
Filmy, 20.11.2017, 21:34
Ztrata panictvi/panenstvi u lidi ze SF,kdy ?, 04.09.2017, 18:55
Zaměstnání a sf, 01.11.2016, 19:13
Hledají se všichni z Ostravska, 11.01.2015, 18:00
|Něco pro radost, 06.08.2014, 11:54
Vědecké zajímavosti, 06.08.2014, 11:37
Sociální fobie a křesťanská víra, 13.06.2014, 16:06
Naše občanské sdružení, 19.09.2013, 15:51
Pomohla někomu AD na SF?, 16.01.2013, 21:55
 
Celkem: 30 Zobrazit vše


Aktuality

  19.09.2010, 17:36
Byly aktualizovány informace o občanském sdružení Sfinga, o.s. Obecné informace, cíle, kontakty, termín srazů ...zobrazit

02.08.2010, 22:35
Diskuzní fórum nyní dostupné přes RSS čtečky. Zdroj XML Atom 1.0 http://socialnifobie.info/feed/ Případné pr...zobrazit

10.07.2010, 15:08
Portál dostal nový plášť! Náměty a připomínky jsou velmi vítány. Především pak, pokud naleznete chybu, ozn...zobrazit

08.07.2010, 12:54
Zdravím vespolek Dnes došlo k nasazení nového motoru fóra. Z vnějšku se vcelku nic nezměnilo, ale uvnitř do...zobrazit

 
Celkem: 4 Zobrazit vše



(Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí12. dubna, 10:57
(stejně nikdo neocení, jak promyšlená ta zkratka v návzu je, možná to nikomu ani nedojde, co když sem až příliš chytrý a proto se se mnou nikdo nebaví? :D)

Píšu tohle jen pro svojí osobní terapii. Proto, abych zjistil jak moc sem rozbitej. Je mi docela špatně z představy, že to co píše moje nynější já by četli ostatní v budoucnu. Jestli se tohle někdy rozhodnu uveřejnit, tak to znamená, že moje já se nějak změnilo..možná k horšímu, možná k lepšímu. Třeba budu chtít tim vysvětlit proč na všechny a všechno kašlu. Třeba někdo z vás zažívá něco podobnýho, ale neuvědomil si, že jsou i další takový lidi a tohle vám pomůže pochopit s čim se potýkáte. Uvidíme.
Znáte takový ty teplý citáty, co posílá vaše otravná kamarádka na svou zeď každej den? „Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“ Ne..vesmír se na tebe vysere a zůstaneš na všechno sám ty pako. Muj oblíbenej citát, co ve mě rezonuje od doby, co sem jako malej koukal na Pátej element pomalu každej den. “Když něco opravdu chceš, udělej si to sám.” Vzpomínám si na chvíli, když sem si začal uvědomovat, že je něco špatně. Byl sem s rodičema na Folimance (park). Nešel sem si hrát s dětma, nešel sem si hrát vůbec, zašel sem za betonovou zeď, opřel se a přemýšlel. Myslim, že to byla chvíle kdy mi došlo že sem radši sám a asi to budu mít těžký.

Začalo to tim, že sem se narodil. Svý problémy totiž svádim na to a nemyslim, že bych je získal výchovou nebo zkušeností. Moje vlastní vzpomínky sahaji do období, kdy jsem chodil do školky. Bál sem se tam chodit. Každé ráno jsem měl strach. Měl sem strach, že mi ostatní děcka budou něco chtít udělat. Nějaká malá šikana od silnějších (nemyslím přímo fyzicky, vždycky jsem byl docela velkej, spíš psychická) tam byla, ale ne nic co bych nepřežil. Učitelky? Některý byly krávy. Měl sem určitě jednoho kamaráda. Vlastně vždycky jsem tak nějak měl místo jen na jednoho až dva kamarády. S holkama to bylo jiný, ale na to byl zatim čas. Ve školce se dělá jedna věc, které se bojim do teď. Jmenuje se to hra. Abych byl přesnější, jedná se o kolektivní hru jakéhokoliv typu. Třeba karetní, kde nejde pouze o náhodu. Odmítám hrát všechny stolní hry, kde musim soupeřit proti ostatním. Takže mě z deskovek tak možná bavil jen Arkham Horror, kde se alespoň spolupracuje a když to poserete, neni to taková tragedie. Některý prastarý jsou prostě čubky. Pokud hraju nějakou kolektivní hru, mám strach, že ostatní zklamu. Že budu ten, kvuli kterýmu ostatní prohrajou a budou mě soudit. Když ste dítě a ne zrovna sebevědomý, docela vám taková věc ubližuje. A co děláte když vám to vadí? Hrajete si sami. Jedna věc, kterou netrpím, je vědomí, že můžu zklamat sám sebe. A když mi padaj bábovičky, nebudu přece vinit sebe, že je nedělám pořádně. Můžou za to prasklý kyblíčky a ten blbej pochcanej písek. Nikdy ne já. Já totiž když něco už dělám, dělám to pořádně. Kdyby tenkrát byl manuál a desetidílnej tutorial, jak dělat pěkný bábovičky, dělal bych je nejhezčí ze všech. Doved bych to k dokonalosti a pochcal bych ten písek ještě víc jen aby mi stály. Ne abych soutěžil s ostatníma. Prostě rád dělám věci pořádně. Nemluvim o věcech co dělat musim. Pokud něco musim, neni to zdaleka tak kvalitní práce, jako když mě to baví, ale to má asi skoro každej. Co nemá každej je zbytek mýho dětství. Stejně jako chození do školky se později ukázal problém, když sem musel chodit na kroužky. Jelikož sem byl kluk a kluci sou často cpaní do tělesných aktivit a sportů, vystřídal sem toho několik. Míčový hry, pozemní hokej, akrobatickej rokenrol, skaut a asi nějaký další. Ještě byl jeden, ale tam takový problém nebyl, protože tam sem byl sám za sebe. Možná napíšu někdy co to je, možná ne, protože sem se k tomu vrátil a nechci si to zkazit. (Update: zkazil sem si to) Chodit na kroužky neni jako chodit do školky. Když vás tam nikdo nedoprovází, můžete tam prostě přestat chodit a vyhnout se všemu tomu stresu, co z toho máte. Horší je, že kvuli tomu musíte doma lhát, že tam chodíte, protože se bojíte přiznat, že ste prostě padavka, co nesnese interakci s ostatníma.
Když ste díte, nechápete, že můžete bejt magor. Ostatním to taky nemusí dojít. Děti se přece dovedou utvářet. Když ho budu cpát mezi ostatní, tak se změní. Tak napůl. Rozhodně vim, že mě v mnohém mohl změnit skaut. Jasně, byla to buzerace a tak, kde se prakticky pořád něco hrálo. Občas vás zmrzačili, ale nemůžu tomu upřít, že mi to pomohlo. Pomohlo mi to třeba nesnášet divadlo. Těch debilních scének, co sme museli hrát na táborech. Kromě toho bych ale skauta shrnul jako velice zocelující zkušenost. Vadí ti mokro v botách? Já se brodil kilometry a kilometry za pramenem potoku..přímo potokem, v botách a neustále mokrýma ponožkama. Běhání bosej po lese? nejlepší zážitek, co sem kdy měl. Jakmile sou hroší (moje přezdívka, sice se moc neujala, ale dostal sem jí proto, že mě bavilo se každý ráno ráchat ve studený vodě, jak říkám, byl sem magor) podmínky, nemám s tim problém. Fňukna se ze mě stane, když s někym musim telefonovat, mluvit, nebo se vůbec sejít se skupinkou větší než dva lidi. V tu chvíli jde do tuhýho.
Na konci základky a na střední přišli holky. Myslim hlavně kamarádky. Zjistil sem, že se mnohem méně bojim mluvit s holkama, že je chápu a umim se do nich lépe vžít. Ne, tohle neni zpověď o tom, jak sem zjistil, že sem gay (nejsem..asi :D). Holky sem vždycky dokázal tolerovat i ve větší skupině. Jedinej kluk, kterej si dobrovolně vybere jako volitelnej předmět domácí práce, vaření a dramaťák jen, aby nemusel bejt v klučičích skupinkách a družit se. Holky vás taky víc chápou a nemaj potřebu mít kecy, když se s nima nebavíte, alespoň ne před váma. Dramaťák sem nakonec flákal, protože nesnášim divadlo, že bych tam občas chodil spíš kvuli Anežce?
Přišel čas najít si vyšší vzdělání, kde sou holky, neni matika a budu moct žít trochu víc hipízáckym životem. Takže Jabok. Abych školu trochu představil, je to křesťanská škola, učí se tam teologie a sociální pedagogika. Co sem tam vůbec jako nevěřící dělal? Jasně, že sem tam šel kvuli holce. Moje kamarádka (hoj Pájo) tam šla a já si říkal, že proč ne, třeba to bude prdel. A taky že jo. Dvakrát tejdně do školního klubu na pivo, hulení, šmajchlování se s naoko věřícíma slečnama, který “až po svatbě” moc nedodržovali, kamarádky, Blaženy (hoj… dobře už je to trochu trapný…), dobrý učitelé. Myslim, že v tu dobu bylo všechno tak jak má být. Alespoň do doby, než přišli zkoušky a já nikdy nebyl ten, co by se učil, takže sem si to zopakoval ještě jeden rok s dalšíma prvákama a pak se rozhod, že si najdu radši práci, protože dělat se sociálně slabýma, dětma, postiženýma (nejlíp všechno dohromady) me nebaví. Ve skutečnosti mám z dětí a postižených iracionální strach. Proto pokud máte dítě, budu budu vás ignorovat do tý doby, než přestanete posílat jejich fotky, což tipuju bude nikdy.
První práce byla na Centrum.cz, to druhý než Seznam, jak sem rád lidem vždycky vysvětloval. Prostě portál, co nikdo moc nepoužíval. Moje práce byla ověřovat katalog firem. Dělalo se to podle webovek a to bylo celkem fájn end dendy. Pak někdo přišel s tim blbym nápadem tam i telefonovat. Měl sem z toho takovej strach, že sem se několikrát kvuli tomu hodil marod, nebo předstíral, že telefonuju. Nejhorší druh telefonování je to, když druhá strana s váma nechce mluvit a tohle bylo přesně vono. Každej myslel, že ste votraváci, co jim něco chtěj nabízet. A i když sem občas někam zavolal a ten člověk mě nechtěl zabít a nenadával mi do pračůráků, moje důvěra v telefony se nijak nezlepšila a pořád mi trvá hodiny i dny než se někam odvážim volat.
Další práce přišla až o nějaký rok po tom, co mě vyhodili (byl sem tam něco přes 4 roky myslim). Já blbec se rozhod, že budu prodávat v obchodě. Já co se bojí oslovovat cizí lidi! Prodával jsem počítačový a konzolový hry - původně nejlepší zábava pro lidi stejně postižené jako jsem já. Bohužel je to už dneska normální, svět je plnej “nerdů” (nenávidim to slovo!) a proto musíte mluvit i s lidma, co si přišli pro nový kal of daty (jo tak tomu skoro každej návštěvník říkal) a já jim vnutil Armu s tim, že když si chtěj hrát na vojáky, tak pořádně. To, že to byl blbej nápad, to nemusim vysvětlovat. Je to fakt těžká hra pro lidi, co sou zvyklý na hloupý střílečky. Celé moje prodávání troskotalo na tom, že sem prostě lidi nechtěl otravovat a spíš je vedl, aby si vybírali sami. To ale muj debil šéf nechtěl přijmout a já jakožto stydlivý prodavač sem musel obchod opustit. Předtim než mě řekli papa, tak sem musel dělat dvanáctky a hajzlové mi to řekli až v poslední den zkušebky, takže sem si ani nemohl začít hledat včas něco jinýho.
Hledání práce pro někoho jako já vlastně neni vůbec prdel. Nemůžete nikam zavolat, takže sem často zkoušel chodit někam rovnou osobně. To nemělo moc efekt a tak sem jen posílal mejly. Chtěl sem dělat něco rukama, ale aby to nebylo úplně pro blbý (nejsem úplně blbej). Většinou na takový věci potřebuješ praxi. Ale tady jí nechtěli a tak sem se na nějaký ten půlrok (2x) stal tiskařem. Většinou když odejdu ze školy, z práce, úplně přestanu komunikovat s těma lidma. Nevim jestli mě najednou nezajímaj nebo čim to je, když už spolu nesdílíme prostor. Něco jako když se rozejdete s holkou/klukem. Taky pak většinou nezůstanete kamarádama i když to nebylo třeba ve zlym a říkáte si že se budete vídat i když vás už nic nepoutá. Nebudete. Teda alespoň pokud ten kluk sem já. Jak mi ten druhej nemůže poskytnout zábavu, sex, nebo peníze, proč se s nim dál tahat ne? :p
Abych se teda dál neplácal v historii. Jestli sem na vás zlej, nebo si vás málo všímám, je to proto, že si prostě radši hraju na písku sám a společnost potřebuju jen, když mi to k něčemu je. Takže skoro nikdy. Mohl bych se smířit, že sem jen introvert a zkusit se vrhat na všechny ty návody jak se více prosadit ve světě tam venku. Asi mi ten soukromej svět, kterej mám tak maximálně metr před sebou vyhovuje. Protože proč se vystavovat stresu okolí, když jsem nejvíc šťastnej sám se sebou.
Update 1.0: Dnes jdu poprvé k psychiatrovi. Vlastně podruhý, ale ta, kterou sem navštívil v pubertě mi vůbec nepomohla. Poznal sem to po prvnim sezení, takže sem na druhý nešel. Netušim, jak to dneska dopadne. Doufám, že mi dá nějaký prášky (práááááášky!), protože bych asi terapii nepřežil. Dost možná přežil, ale nemyslim si, že by mi nějak zásadně pomohla. Pokud bych se setkal s podobně postiženými, bojim se, že bych se nad ně povyšoval (může existovat kombinace narcise a sociálně plachého dohromady?!) a klidně před nima mluvil a ve skutečnym životě by mě to nepomohlo. Jak je někdo stejně plachý jako já, přepínám se do role autority a extroverta. Občas si říkám, že hledám jen výmluvy a tohle je asi jedna z nich.
Update 1.1: Prášky beru už asi půl roku. Pomáhají mi od deprese, ale to je vše.
Já a drogy.
Bojim se o sebe a o to, aby se mi něco nestalo. Kdo ne? Jenže jak už sem naznačil předtím, sem v některých situacích maličko větší posera, než ostatní. Bojim se lítat - mohl bych umřít, bojim se jezdit autem - mohl bych umřít, bojim se lézt vysoko - mohl bych umřít, bojim se užívání drog - je jasný proč. Ne? tak já to rozvedu. Když se opijete, zhulíte, nebo i více, můžete se chovat jinak, než se normálně chováte. Můžete zapomenout, že se bojíte lítat, řídit, lézt vysoko a fetovat. Proto se málokdy opiju. Bojim se že ztratim kontrolu. Dočetl sem se, že lidé se sociální fobií jsou často alkoholici. Já to chápu, najednou vám nevadí se s ostatníma bavit. V mym případě je to 50/50. Buď se budu fakt dobře bavit a dopadne to všelijak, nebo se hodně rychle přestanu bavit a úzkost je zpátky a já hledám způsob, jak rychle vypadnout. Proto radši zůstanu doma a vim, že mám jistotu alespoň v té úzkosti.
Přidat k oblíbeným | Dolů | Odpovědět   

lonely|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 12. dubna, 18:08
No, co k tomu napsat. Chodil jsi jako dítě na kroužky - jo, někdy jsi nějaký vynechal, ale jaký, i "normální", dítě ne, že.
Když použiju tvoje slova - chození do klubu, pivo, hulení, šmajchlování - podle tohoto nemáš SF, nebo opravdu jen slabou. Tipuju to spíš na úzkostnou poruchu.

Dál tě cituju: dělat se sociálně slabýma, dětma, postiženýma (nejlíp všechno dohromady) me nebaví. -- hm, tak to jsi i hodně citlivý, že?

A ten tvůj úvod... nj, jsme prostě všichni blbí, a ty jedinej jsi borec.

Dál to číst nebudu, už tak jsem tím ztratila dost času. Stejně nečekáš reakci a když, tak jsme stejně všichni blbí, že jo... heh.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

lonely|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 12. dubna, 18:16
Jo, teď čtu, že se ptáš, jestli může existovat spojení narcis - SF -- no, já tě na SF nevidím, na narcise jo, úzkostná porucha - možná.
ad tvůj poslední odstavec - strach ze smrti je diagnóza nevylučující se vůbec s narcismem.

Tak jsem to nějak přelouskala. A "jistě" nerozluštila, tvoji, jak píšeš, promyšlenou zkratku názvu. Nj, máš recht, jsi opravdu nej. Jak píšeš, příliš chytrý.


:-D
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

...|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 12. dubna, 19:50
Měl bych napsat, že jsi sebestředné hovado, to jsi, tak to píšu. To není ani SF ani nemoc ani nic jiného, to jsi ty sám v očích svých, proto tak píšeš. A ve své zarputilosti pokračuješ dál. Nejde ti o nikoho druhého, ale jsi osamělý.
(nikdo nic oceňovat nemusí)
Bojíš se přijmout ritiko a zodpovědnost. Jsi osamělý, a to jsi nikde nenapsal, a to bije do očí. Jsi osamělý, protože nejsi člověkem. Staň se lidským a najdi také cestu k lidem.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

B.S.|profil:Re: (Im)psbl 13. dubna, 09:22
Měl jsi to napsat víc stručně a pak případně reagovat na odpovědi, takhle si to moc lidí nepřečte. Já si to přečetl, ale na konci logicky už jsem si nepamatoval, co bylo na začátku ...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Krunoslav|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 18. dubna, 19:06
Tohle je věc, kterou sem napsal ještě než jsem začal chodit na terapii před více než půl rokem. Bylo to jen a pouze určený pro mě, abych se vypsal a pochopil se. A víš, co sem pochopil? Že svoje problémy schovávám za nenávist k lidem, agresi a necitlivost. Taková reakce je normální u někoho, kdo se snaží vypadat před ostatními jako borec a překonat SA hrubou silou. Ale řeší to moji situaci? Jasně, že ne. Poslal sem to sem z jediného důvodu, abych překonal svůj strach to někomu dát přečíst. Musim říct, že po vašich reakcích se tak akorát klepu a vůbec si nepřipadám o nic lepší, než vy. Spíš hůř. Jinak, myslíte si, že SA (SF teda) je u každého to samé? Víceméně, ale každý z nás se snaží s ní bojovat jinak. Můj způsob byl špatný, ale neznamená, že jsem ve skutečnosti špatný člověk, jak to může znít. Prakticky se nedokážu kromě internetu s nikým bavit, nikam nechodim, nemám přátele, mám strach z telefonování, obyčejné konverzace, beru míň peněz než ostatní, protože se bojim říct o víc a mnoho dalších věcí, co omezují můj život. Myslim, že nejsem až tak mimo "definici". Hlavně myslim, že by možná bylo fajn se snažit ostatní pochopit a ne na ně být rovnou hnusnej. Mrzí me, že sem to vůbec zkusil sem dát. Dík za podporu.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

lonely|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 18. dubna, 19:18
Krunoslav - no, tak dal jsi sem rok starou věc, a až nyní pořádně popisuješ svoje potíže - to se tedy nemůžeš divit takovým reakcím.

nemusíš se hned urážet - podporu tu najdeš a pochopení taky. ale to musíš i ty nabídnout druhým...
já reagovala na to, jak na mě působíš z - tedy už rok starého - příspěvku. svoje potíže jsi nyní popsal více a působíš na mě trochu jinak.

nicméně - stále schováváš - jak sám píšeš - svoje problémy za nenávist k lidem, agresi a necitlivost? když víš, že ti to nepomáhá - není to cesta - a to už dvojnásob (proč být hrubej? stejně ti to nepomáhá.).
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Krunoslav|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 18. dubna, 19:22
Jo a vysvětlení začátku, abych dál nemusel dělat "chytrýho". Im jako I am (já jsem,)PSBL je zkratka přímo Proč Se Bojím Lidí. Celek impsbl vznikne ze slova Impossible a znamená nemožný, když se odstraní každé druhé písmeno(i poté je jasné, jaké slovo to je a v angličtině se to z nějakýho důvodu často dělá a mě se to líbilo). Prostě si rád hraju se slovama, nic víc. Nečekám, že každý pochopí moje myšlení a rozhodně si nemyslim, že jsem chytřejší. Spíš divnější.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Ruby|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 18. dubna, 19:43
S křížkem po funuse... ale přeci.

Krunoslave, na mě tvůj text působí jako hluboce osobní zpověď, s čímž se pojí i to, že holt není dělaný pro (široký) publikum. Tzn., že ne každý to pochopí (možná dokonce většina to nepochopí, kdoví...), ne každý si to vyloží tak, jak si to vykládáš ty, jak jsi to zamýšlel (zkrátka proto, že tu nikdo nezná tvůj styl vyjadřování atp.)...

Mně to nevadí, já jsem na podobné výlevy zvyklá. Sama si píšu blog, občas deník, a věřím, že když to po mně občas někdo čte, kdyby to někdo po mně četl, tak si (přinejmenším) místy musí myslet, že jsem arogantní kráva. Zatímco já v tom vidím hluboké zoufalství, smysl pro černý humor a spoustu sebeironie - něco z toho jsem našla i ve tvém textu.

Jo, a taky brutální upřímnost. Schopnost nejen si přiznat ne úplně populární, ne úplně košer, ne úplně milé myšlenky, ale dokonce jim dát trvalejší podobu - a zveřejnit to. Myslím, že to vyžadovalo nemalou odvahu a odhodlání.

Ostatně hned první odstavec textu napovídá, že jsi to psal spíše pro sebe než pro ostatní.

Ve tvém popisu pracovních zkušeností jsem se mnohdy poznala - nechuť manipulovat ostatní lidi, přístup "žij a nech žít", rozčarovanost z pracovní reality...

Oceňuju, že jsi sem ten text dal. Možná že nakonec člověk od světa nechce nic jiného, než ujištění, že je někým vnímán.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

lonely|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 18. dubna, 20:02
Krunoslav - omlouvám se, pokud se tě dotklo, co jsem napsala.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Krunoslav|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 19. dubna, 12:42
Děkuju za komtáře. Můj výlev má ukazovat stav před uvědoměním si opravdového problému. Je mi 31 a trvalo mi dlouho se dostat až sem. To jak popisuju, že nemám rád lidi, že je k ničemu nepotřebuju je jeden způsob, jak sem se snažil s fobií vypořádat. Plus můj humor a sebeironie je moje pravé já, které ještě neni ztracené. Zbytek za mě napsala moje fobie. Vždycky mi přijde, že mě deprese chce odvést od opravdového problému a udělat ze mě sebestředného blba. Já vim, že ale takový nejsem.
Tohle byl můj první zápis z deníku (a taky ten nejhorší). Nejsem na něj pyšnej, ale myslim si, že další části jsou už mnohem pozitivnější. A to, že to dám přečíst ostatním mi může pomoci pochopit, jak sem byl mimo. Ono je normální, že jakýkoliv negativní komentář na můj výlev budu nejdřív odmítat. Nakonec co je na naší fobii horší, než když vám lidi potvrdí, že opravdu jste špatní. Je to taky příležitost s tím začít něco dělat.
Jelikož nejsem introvertní, potřebuju od ostatních aby si mě všímali, vnímali mě, komunikovat s nima. Občas si myslim, že jsem rád sám, ale to neni pravda. Chci mezi lidi. Trvalo mi dlouho se sem vrátit. Hned jak sem kliknul miší po zkopírování toho textu sem se sem bál vrátit. Co když nenajdu ani jednu odpověď? Nikoho nezajímám.
Co když mi někdo napíše něco, co se mi nebude líbit? Mám strach.
Ani jednou mě nenapadlo, že by mě někdo pochopil. Díky Ruby.
Sou chvíle, kdy ani nevim kdo vlastně jsem. Jsem ten zlej narcis? Sem ten introvert, co chce bejt jen doma a líbí se mu to? Sem ten, kdo se rád baví s holkama a "šmajchluje se", je upřímný, plný humoru a rád si ze sebe dělá srandu? To je to, co se snažim v nynější fázi zjistit.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Krunoslav|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 19. dubna, 12:44
Víš lonely, dotklo. Na druhou stranu se to dotklo celkem na správném místě a dneska už sem v pohodě a úplně chápu tvou reakci. V pohodě :)
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

želvuška|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 19. dubna, 13:39
"Co když nenajdu ani jednu odpověď? Nikoho nezajímám."
Krunoslave, za mně: absolutně mě nenapadlo ti nějak odpovídat, protože nejen z úvodu, ale z celého tónu toho prvního příspěvku jsem dospěla k názoru, že je to psaný striktně jen pro tvoji vlastní osobní potřebu a že o žádnou odpověď nestojíš. Lehce jsem zauvažovala o tom, jaký důvody můžeš mít k tomu, dávat sem svou předlouhou samomluvu, na kterou nechceš žádnou reakci, ale došla jsem jen k tomu, že zřejmě teda nějakej důvod máš. Ovšem když sám opakovaně píšeš, že o lidi nestojíš, přece ti to nebudu kazit nějakejma blbejma odpověďma. ;)
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

B.S.|profil:aneb Proč Se Bojim Lidí 19. dubna, 15:25
želva se totiž velmi ráda hádá, a tady to vypadalo na samomluvu bez dalších reakcí tak nemělo smysl na to reagovat
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Krunoslav|profil:Re: (Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 19. dubna, 16:40
Taky se rád hádám, ale jen konstruktivně :) Toužim po odpovědích a reakcích i když to nedávám v původním článku vědět. Toužim být vidět, chci aby si mě ostatní všimli i když vypadám, že ne (nechtějí to tak všichni se SF?), případně si prostě ze mě uděláte srandu a to je taky ok, alespoň nějaká interakce. Chtěl sem to dát přečíst lidem, co mě znají, ale neodvážil sem se. Anonymní internet (já vim, že neni zas tak anonymní, neni těžký zjistit kdo je kdo) je na takový věci jako dělanej. Vhodit to a teď mě sežerte a nemusim se bát, že se někdy uvidíme :D Prostě si přijdu sám, tak sem chtěl vědět, jestli se alespoň trochu někdo cítí stejně.
To, že je to dlouhá samomluva...no a? Já tak prostě píšu.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Nela|profil:(Im)psbl - Jsem Nemožný aneb Proč Se Bojim Lidí 19. dubna, 17:54
Ahoj Kruno..:)
Jen bych ti chtěla říct, že nejsi sám:) chápu vše co jsi napsal, sama jsem se v tom poznala..
...víš tady na techto stránkách to poslední léta stojí za nic, dříve jsem tu nacházela pochopeni a dobre rady, ale dnes..sem něco hodis..a skoro všichni se tu na to vrhnou jak psi..a místo pochopeni tu najdeš nadávky a hádky..sama sem už chodim jen zřídka...
..i na tenhle můj koment se urcite vrhnou a budou me posílat do horoucich pekel:D
..no nic, jen jsem chtěla abys věděl ze sem na tom podobne a ze te chápu,..taky to jak jsi psal ze nevis pořádně kdo jsi, má to stejne..kdyz sem sama, mam pocit ze jsem silnej introvert a je mi tak dobre, pak jdu mezi lidi a tam je mi někdy taky dobre, a to si pak rikam, kdo teda jsem, jsem ten co má rad lidi a co se rad bavi, nebo ten člověk kterej se lidi boji a je mu lépe samotnému....myslim si ze to jak se v dany moment cítíme záleží hlavně na lidech kolem nás, pokud potkas ty správné lidi pro tebe, budeš se rázem cítit jako normální clovek, jde o to jak te druzi berou, pokud se na tebe budou koukat jak na idiota, tak idiotem budeš, pokud te budou brát jako normálního člověka a i se tak budou k tobě chovat, budeš se i ty cítit líp...
Měj se a hodně štěstí přeju:)



Nahoru |  Odpovědět    

  1  2    ..poslední (2)


Témata





Pro vkládání příspěvků, je nutno být přihlášen.
Pokud jste již registrován, přihlaste se zde.
Pokud nemáte doposud registraci, registrujte se zde.
Zaslat zapomenuté heslo zde.




Sdílejte

 
 


Plánované akce

  Fobici ze Zlína?, 21.11.2017, 21:51
Boj se SF, 14.11.2017, 15:58
Sebezkušenostní pobyt, 06.11.2017, 20:20
Olomouc, 09.10.2017, 18:25
Sraz Ústecko, 13.09.2017, 11:24
 
Celkem: 117 Zobrazit vše


Hledat

 
  
Web Témata 
Příspevky
 
 


Anketa

 

 
Vypsat všechny ankety


Google search

 

 


Návštěvnost

   


       SF na Lidé.cz
       SF na Twitter
       SF na Facebook
       RSS 2.0, Atom 1.0