Sociální fobie Sociální fobie   
 
Témata  |  první..    1  2  3    ..poslední (3) přihlásit | registrace  

Hlavní menu

   Úvod
 Články
 Terapeuti
 Knihy
 Vaše příběhy - vložit
 Vaše tvorba - vložit
 Fórum - založit téma
 Pokec -stav
 Seznamka
 Ankety
 Kalendář
 Poradna
 Odkazy
 Kniha návštěv
 Kontakt
 


TOP

  Filmy, 18.05.2019, 23:19
Ztrata panictvi/panenstvi u lidi ze SF,kdy ?, 04.09.2017, 18:55
Zaměstnání a sf, 01.11.2016, 19:13
Hledají se všichni z Ostravska, 11.01.2015, 18:00
|Něco pro radost, 06.08.2014, 11:54
Vědecké zajímavosti, 06.08.2014, 11:37
Sociální fobie a křesťanská víra, 13.06.2014, 16:06
Naše občanské sdružení, 19.09.2013, 15:51
Pomohla někomu AD na SF?, 16.01.2013, 21:55
Volné téma, 05.12.2011, 14:45
 
Celkem: 29 Zobrazit vše


Aktuality

  19.09.2010, 17:36
Byly aktualizovány informace o občanském sdružení Sfinga, o.s. Obecné informace, cíle, kontakty, termín srazů ...zobrazit

02.08.2010, 22:35
Diskuzní fórum nyní dostupné přes RSS čtečky. Zdroj XML Atom 1.0 http://socialnifobie.info/feed/ Případné pr...zobrazit

10.07.2010, 15:08
Portál dostal nový plášť! Náměty a připomínky jsou velmi vítány. Především pak, pokud naleznete chybu, ozn...zobrazit

08.07.2010, 12:54
Zdravím vespolek Dnes došlo k nasazení nového motoru fóra. Z vnějšku se vcelku nic nezměnilo, ale uvnitř do...zobrazit

 
Celkem: 4 Zobrazit vše



Jღhnny Jღu|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 29. října 2017, 13:48
prazáklad všehomíru byl a je vždy vtom aby tě práce bavila, což tě prý baví čili pohoda, už ti jen defakto zbývá přidat pouze nějaké to pozitivní myšleníčko a šťastný život tě už zcela jistě minout nemůže
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

antonin|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 29. října 2017, 19:17
Pomlouvají tě, to znamená že žiješ! A z toho jde přece mít radost. Když budeš mít radost, pomlouvání je přestane bavit, protože nebude plnit svůj účel. V podstatě můžeš být sebevětší exot a pomlouvat je nenapadne, budeš-li s tím jaká jsi v pohodě. Oni tě pomlouvají ne pro tvé chyby ale pro to, že tobě samotné tvé chyby vadí.
Napadá mě způsob, jak nedovolit aby tvé sebevědomí kleslo až na úplné dno, když začnou pomlouvat. Uvědom si, že tě ve skutečnosti nemlouvají kvůli tomu jak pracuješ, ale proto že se nemáš dostatečně ráda. V okamžiku kdy si to uvědomíš, sebereš jim moc nad sebou a pěkně si ji vezmeš do vlastních rukou. Není nic lepšího než si za své sebevědomí zodpovídat sám. A pak taky: oni tě pomlouvají proto, aby ti pomohli uvidět, kde děláš v životě chybu a mohla si ji vyřešit - mít se víc ráda. Takže jsou vlastně hodní a jde k nim za to cítít vděčnost.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Sputnik.|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 29. října 2017, 23:28
Řešíš, jak zvládat nepříjemné situace... to že se cítíš nepříjemně je ale jen důsledek. Pokud nebudeš řešit přímo SF případně její příčiny a přímo se toho špatného co máš v sobě zbavovat, takhle přežívat tam můžeš dalších 10 let a nikam to nepovede.
Nemyslím si, že má nejmenší smysl rozebírat kdo Ti co řekl, jak se ostatní chovají.... oni se tak chovají a pomlouvají Tě především proto, že vědí, že můžou, protože jim to Ty sama dovolíš. Oni to ti lidi vycítí, že si nejsi jistá sama sebou a podle toho reagují. Kdybys přišla do práce sebevědomá a nenechala se rozházet, budou reagovat jinak...vše je jen ve Tvé hlavě a to okolí Ti nastavuje zrcadlo.

Přežívala jsem takto 8 let, než mi došlo, že to takhle nejde... teprve když jsem se začala cíleně a úspěšně zbavovat SF, zlepšilo se to. Za poslední dva roky jsem se posunula víc než za celý předchozí život.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

arride|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 30. října 2017, 06:47
"Nad podnikáním uvažuje asi každý. Základ asi bude dělat to, co tě baví. Koníčků mám habaděj, bohužel neuplatnitelných na trhu. ... První krok bude změnit myšlení a nepřitahovat si neúspěch ne?"

Pozitivní přístup je určitě nejdůležitější, ale to u všeho. Podnikat se nemusí ani tak v tom, co člověka baví. Třeba znám pár trenérů fitness, které to fakt baví, ale dřou jako koně a moc z toho nemají. Bavit ale může už jen samotné generování zisku. Kdybych třeba něco koupil za 100 tisíc a prodal za 150, tak už jen to by mě bavilo, mít třeba měsíčně takový plat za relativně málo práce. :-)

Úřady bych neřešil, měl bych to jen tak sám pro sebe jako OSVČ, takže jen nějaké to daňové přiznání poslat na finančák.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Sputnik.|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 30. října 2017, 06:57
Také jsem uvažovala podobně... a náklady paušálně, aby s tím bylo co nejmíň práce. Letos budu poprvé podávat daňové jako OSVČ. Kdybyste měl někdo tip na dobrého daňaře, budu ráda... aby nebyl předražený a nemusela jsem tam osobně, což kupodivu někteří chtějí.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Marty93|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 30. října 2017, 23:07
Vlk 28.října: Jak koho no. Někoho to naštve, někdo dá spíš pokoj.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Postolka77|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 31. října 2017, 08:39
nezdravá - i tak obdivuji. Asi tě to baví, že?

Vlk a Furler - tomu nerozumím.Když něco pokazíte, tak jste v klidu/i když to horší být nemůže? No, já bych byla spíš v pr.. kdybych něco pokazila. Jde přece o to, nic nepokazit abychom nebyli středem pozornosti ;-)

antonin a Sputnik. - vaše příspěvky mě pohladili po duši, přesně takovou radu jsem potřebovala. Pokusím se na tom pracovat. Vím, že je problém v mé hlavě. Přesto, že si podobná slova mohu na stokrát opakovat, emoce reagují prostě jinak než zdravý rozum. Stejné jako naše přehnané reakce v nechtěných sociálních situacích. Emocím v krizi neporučíš...bojuju s tím pořád:/


Včera, když jsme byly o samotě, se kolegyně (ta, která mi ukazovala nový úkol) začala bavit o sobotě... Prý ji moje rekace nešla z hlavy a uvažovala o tom. Hovor stočila k tomu, že i ona má někdy problém mezi lidmi, z nových situací. Moc mi to k ní nešlo, protože ona je z kolektivu téměř neustále středem pozornosti, je veselá, zábavná a atraktivní. Chtěla jsem jí říct, že mám sf, když "kroužila kolem", ale včas mě něco zarazilo. Jen jsem ji potvrdila, že mám strach z nových věcí a až přijde správný čas, tak jí řeknu co se se mnou děje. Stejně si myslím, že to ví a jen čeká na mé potvrzení. Kdybych jí to potvrdila, věřím tomu, že by se to rozkřiklo. Ještě raději počkám.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

nezdravá|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 31. října 2017, 09:49
Baví :) Je to stresující, není to v pohodě, ale to ani nikdy nebude. I tak jsem za celý můj život asi nejspokojenější, nejvíc toho zvládám - ne vše, ale hodně, můj život je teď až na občasné výkyvy nálad a záchvaty paniky celkem stabilní.
Včera jsem zvládla i cestu do Brna, ptát se na tramvaj, jet tramvají :D Takže dobrý :)
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Furler|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 31. října 2017, 11:14
Postolka77
Nevím co od toho čekáš. Jen dostaneš nálepku magor a nikdo se k tobě kvůli tomu líp chovat nebude. Pochopení nečekej, raději si to nech pro sebe.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Anxiety|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 31. října 2017, 12:02
Poštolka: Záleží, jaké máš v práci vztahy. Já se v práci svěřil dvěma lidem. Jeden nad tím mávl rukou, že prý to nic není a že si to namlouvám a druhej to jakože pochopil, ale nic mi to nedalo. Když se svěříš nesprávné osobě, tak to bude spíš na škodu, než k užitku. Je fakt, že je to fajn pocit si takhle "ulevit", ale ve výsledku ti to nic nedá. Aspoň mně to nic nedalo a už nemám potřebu to někde ventilovat.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Ruby|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 31. října 2017, 23:55
Podle mě hodně záleží na tom, JAK se svěříte - CO konkrétně člověku řeknete. Chcete říct kolegům v práci, že Vám psychiatr napsal diagnózu F40.1? Nebo jim prostě sdělit, že máte sociální fóbii?

Myslím, že zrovna třeba pod názvem diagnózy si většina lidí nebude umět představit nic konkrétního... Nic moc jim to neřekne.
Představuju si to z druhé strany: Někdo mi řekne, že má frakturu femuru (medici, zdravotníci a další odpustí hloupý příklad) - vím hned, co to znamená? Co z toho vyplývá? Co to vypovídá o tom člověku?

Čili já osobně bych asi nikdy nikomu neřekla, že trpím SF... ani výraz sociální úzkost bych asi nepoužila... prostě proto, že ten druhý člověk nejspíš nebude mít ani páru, o čem mluvím.

...pak se ovšem nabízí otázka: je potřeba vůbec něco říkat, vysvětlovat své chování? Vždyť přece viděj, že se chovám divně, tak proč na to ještě dávat důraz?

Podle mě je dobré sdělovat konkrétní věci: např. v konkrétní situaci přiznat nahlas, že z toho máte obavy, strach (kór když se vás ten druhý zeptá "Ty se bojíš?", tak by byla hloupost snažit se zapírat, popírat, jak to je...). Vyjádřit nahlas pochybnosti, nejistotu, pokud pochybujete o tom, že něco zvládnete. Atd.

Líbí se mi používání eufemismů a různých (p)opisů: jsem extrémní introvert; čas od času potřebuju být sama; jsem hodně nervózní (typ / člověk); jsem nervák; bojím se všeho; být ve společnosti velkého množství lidí mi nedělá dobře; moc toho nenamluvím; většinou neprojevuju nadšení; atp. atp.

A možná že leckdy, když mi připadá, že všem okolo musí být jasné, že všichni okolo vidí, vědí, že (a jak) jsem nervózní... tak jim to tak jasné není a potvrzením (či vyvrácením) jejich domněnek přímým sdělením, co se mi (v tu chvíli) děje, může pomoct.

Zkrátka moje "krédo": just say (or show) what you feel. No diagnosis.
Prostě řekni (dej najevo), co cítíš. Žádné diagnózy.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

nezdravá|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 01. listopadu 2017, 22:26
V pondělí k nám přišel chlap z druhé směny. Jen na jeden den, ale on mě ještě nezná, ostatní si už zvykli na to, že jsem jiná a celkem dobře mě s tím berou. Ale on se mě zeptal vyloženě "Ty se mě bojíš ? " Jak na toto sakra odpovědět ? Když řeknu ano, musela bych to vysvětlovat, byla bych ještě víc za cvoka. Protože proč se bát normálního kolegy, že. Řekla jsem ne, ale bylo to stejně dost nepřesvědčivé.
Takové otázky nesnáším, nechápu, proč se vůbec ptá, snad má oči a vidí, že jsem nervózní ze všech.
Takovou otázkou se dá docílit tak nejvýš toho, že se jeden, popř oba budou cítit nepříjemně, nic nového se tím nedoví.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Ruby|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 01. listopadu 2017, 22:57
nezdravá: "Když řeknu ano, musela bych to vysvětlovat, byla bych ještě víc za cvoka."

Mě by zajímalo, co a jak bys mu vysvětlovala. A jestli by to bylo pouhé vysvětlování, nebo by to bylo omlouvání se, nebo dokonce podlézání, doprošování se...

Já bych nevěděla, jak mu vysvětlit, proč se ho bojím. Protože tomu sama nerozumím. Beru to tak, že to tak prostě je.

Proč by nešlo odpovědět "ano"? Třeba bys nic vysvětlovat nemusela.
Příklad:
"Ty se mě bojíš?"
"Jo."
a) "Tak se neboj, nekoušu."
b) "A proč?"

A na b) člověk může říct "nevím", "prostě proto / prostě to tak je" nebo "já se bojím všech".

Hodně lidí má takovej ten blok "zaboha nesmím přiznat slabost" - jenže ono se mnohdy nic (hroznýho) nestane, když člověk slabost přizná. Někdy se dokonce může stát něco příjemnýho. Navíc se prý silní lidé nebojí přiznat své chyby a slabiny (resp. možná se bojí, ale nepopírají je).

Dovolím si připomenout (pro inspiraci) tzv. asertivní desatero:

1. Máme právo sami posuzovat své vlastní chování a city a být za ně zodpovědní.
2. Máme právo nenabízet žádné omluvy a výmluvy ospravedlňující naše chování.
3. Máme právo posoudit, zda a nakolik jsme zodpovědní za řešení problémů druhých lidí.
4. Máme právo změnit svůj názor.
5. Máme právo říci: "Já nevím."
6. Máme právo být nezávislí na dobré vůli ostatních.
7. Máme právo dělat chyby a být za ně zodpovědní.
8. Máme právo dělat nelogická rozhodnutí.
9. Máme právo říci: "Nerozumím."
10. Máme právo říci: "Je mi to jedno."

www.zenysro.cz/blogy/osobni-rozvoj/asert...

P.S.: Omlouvám se, pokud můj příspěvek snad vyzněl útočně, nebyl to záměr. Jenom jsem občas možná trochu moc hrr a maličko od rány.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Postolka77|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 02. listopadu 2017, 09:04
Vidím, že zde přibyly další poučné příspěvky. Se svěřováním kolegyni jsem si to rozmyslela. Zkusím těžit z nepříjemných situací jen to dobré a nezaměřovat se na prohru/neúspěch.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

ghoul|profil:Re: Psychicky nezvládám kolektiv 22. listopadu 2017, 15:53
Nastoupil jsem do nové práce. Hned druhý den jsem zaslechl, jak vedoucí říká ostatním "ten novej je nějakej na hlavu". Dost často mě ostatní sledují při práci, absolutně se pak nedovedu soustředit. Nejhorší že ten pocit "někdo mě sleduje" mám teď už neustále. Dneska spolupracovník po mém odchodu prohlásil "ty vole co je tohle za krypla".
Zažil někdo něco podobného? Nějaké tipy jak to tam vydržet a ještě víc se z toho nezbláznit?
Nahoru |  Odpovědět    

první..    1  2  3    ..poslední (3)


Témata





Pro vkládání příspěvků, je nutno být přihlášen.
Pokud jste již registrován, přihlaste se zde.
Pokud nemáte doposud registraci, registrujte se zde.
Zaslat zapomenuté heslo zde.




Sdílejte

 
 


Plánované akce

  Setkání v Českých Budějovicích, 17.09.2019, 18:50
Praha - akce, 20.07.2019, 10:46
Fobici z Ostravy, 18.07.2019, 11:54
Sebezkušenostní pobyt, 17.07.2019, 15:05
Sraz Ústecko, 07.07.2019, 18:50
 
Celkem: 124 Zobrazit vše


Hledat

 
  
Web Témata 
Příspevky
 
 


Anketa

 

 
Vypsat všechny ankety


Google search

 

 


Návštěvnost

   


       SF na Lidé.cz
       SF na Twitter
       SF na Facebook
       RSS 2.0, Atom 1.0