Sociální fobie Sociální fobie   
 
Témata  |   přihlásit | registrace  

Hlavní menu

   Úvod
 Články
 Terapeuti
 Knihy
 Vaše příběhy - vložit
 Vaše tvorba - vložit
 Fórum - založit téma
 Pokec -stav
 Seznamka
 Ankety
 Kalendář
 Poradna
 Odkazy
 Kniha návštěv
 Kontakt
 


TOP

  Filmy, 18.05.2019, 23:19
Ztrata panictvi/panenstvi u lidi ze SF,kdy ?, 04.09.2017, 18:55
Zaměstnání a sf, 01.11.2016, 19:13
Hledají se všichni z Ostravska, 11.01.2015, 18:00
|Něco pro radost, 06.08.2014, 11:54
Vědecké zajímavosti, 06.08.2014, 11:37
Sociální fobie a křesťanská víra, 13.06.2014, 16:06
Naše občanské sdružení, 19.09.2013, 15:51
Pomohla někomu AD na SF?, 16.01.2013, 21:55
Volné téma, 05.12.2011, 14:45
 
Celkem: 29 Zobrazit vše


Aktuality

  19.09.2010, 17:36
Byly aktualizovány informace o občanském sdružení Sfinga, o.s. Obecné informace, cíle, kontakty, termín srazů ...zobrazit

02.08.2010, 22:35
Diskuzní fórum nyní dostupné přes RSS čtečky. Zdroj XML Atom 1.0 http://socialnifobie.info/feed/ Případné pr...zobrazit

10.07.2010, 15:08
Portál dostal nový plášť! Náměty a připomínky jsou velmi vítány. Především pak, pokud naleznete chybu, ozn...zobrazit

08.07.2010, 12:54
Zdravím vespolek Dnes došlo k nasazení nového motoru fóra. Z vnějšku se vcelku nic nezměnilo, ale uvnitř do...zobrazit

 
Celkem: 4 Zobrazit vše



Krize středního věku?23. prosince 2018, 15:40
Možná. Možná to dělá zimní období, vánoční období, nevím. Dva dny zpět jsem upadl do hluboké deprese, šílená úzkost, přemýšlení nad tím co bude, až tu budu sám, až budu umírat. Bylo to jako by mě něco chybělo, jako kdybych už něco ztratil. Možná ujel vlak. Přeci jen je mě 35, otec není, zůstala jen matka, které je 62. Ta tu též jako opora dlouho nebude. Co pak? Proč se vlastně rodíme.. Aby jsme zažívali muka ze ztrát našich blízkých? Aby jsme zjistili, že na světě je něco pěkného a pak o to stejně přijdeme? Aby jsme dumali nad neznámem a stejně se nakonec nedozvěděli pravdu?

Vím, že vesmír je obrovský, zem je obrovská a moje maličkost a mé problémy jsou nic v porovnání. Ale je to můj vesmír, který se hroutí. Říká se, že na vše má člověk dost času, ale není tomu tak. Čas máme omezený a každou chvilku, kterou nejsme s našimi blízkými už nevrátíme. Vše co odkládáme nakonec nemusí vyjít.

Pak je tu ten strach. Permanentní strach, že o svého blízkého přijdeme. Co potom. Jak se vyrovnat s něčím, co je střed vašeho vesmíru, slunce, kolem kterého obíháte. To teplo, bezpečí a jistota, která může vyhasnout a uvrhnout vás do věčného stínu, kde budete tápat a nic vás už nevytáhne.. Myslíte jen na smrt. Ale je tu ten strach ze smrti. Můžeme si myslet, že to jediné nás vysvobodí - vzít si život. Ale ten krok k tomu, vědomí, že nemáte co jste chtěli a ještě mít můžete.. Ta "naděje".. Fajn, nedokážete to, musíte nějak s tím žít. Úplně sami. Bez nikoho. Nikdo vás neuklidní, o nikoho se nemůžete opřít. Ztrácíte jistotu a život se mění v přežívání. Tam venku za vašimi zdmi je šelma, čekající na chybný krok, třeba na nezaplacení účtu. Jednoduše lze přijít o dům, to jediné bezpečné místo které máte.

Ta chyba kterou jsem udělal, byla ta, že jsem se víc nesnažil v počátku dospělosti. V pubertě. Řekl bych, že puberta je fyzické vzdorování, odtrhávání se od rodičů. Rodiče jsou rádi, že se vás zbaví a vy jste rádi, že jste od nich. Nalézáte vlastní domov, partnera či partnerku. K rodičům jezdíte stále méně. Je to vaše ochrana. Když zemřou, nevezme vás to tolik, jako když jste s nimi každý den. Bojujete se životem, ale vždy máte možnost se o rodiče opřít. Váš úkol je zajistit si zázemí, aby jste se nepotřebovali opřít. Takže vlastně již od počátku prostě nemáte na vše dost času. Nemáme..

Dobrá, možná nějaký čas mám. Odtrhnout se od domova. Od své matky. Vytvořit si nový vesmír a nové slunce, kolem kterého kroužit? Ale co pak. Nechat ji chátrat? Jen pro vlastní dobro, abych se při její smrti nesložil? To si nezaslouží. Měla dost trápení za život a hodně jsem jí pomohl. Je teď šťastná. Když ji opustím, bude sama. Upadat pomalu do věčného stínu, stárnout rychleji a zbytek života si neužije. Užívá si život teprve tři roky z jejích 62. Bylo by to sobecké ji opustit.. A co když se můj nový vesmír rozhodne, že mě má dost a odputuje? Opět jistota a důvod existence zmizí a přijde jen temnota.. Proč vůbec žijeme. Přijde mě to jako trest, být narozen s vědomím o sobě. Závidím zvířatům, závidím mentálně postiženým, lidem s alzheimerem i těm, co ztratí paměť, věří v boha a posmrtný život.

Spouštěč byl sen o mé fence, která zemřela před pěti lety a která se se mnou přišla rozloučit, dal jsem jí pusu na čumáček.. První den jsem se opil. Druhý den se opil a vzal léky. Po dlouhé době sertralin. Je mi z něj zle. Moc to nepomáhá a jdu se znovu napít. Před svátky, které by měly být veselé. Musím se držet, abych udělal hezké svátky alespoň osobě, kterou jedinou mám, svému vesmíru, který jednou zanikne a já pravděpodobně s ním..
Přidat k oblíbeným | Odpovědět   

browny|profil:Re: Krize středního věku? 25. prosince 2018, 04:03
Vím jinak, že budeš dèlníkem severu Čech.
Psal to.
Myslím si o tobè, že nemáš sociální fóbií.
Problém bude nèkde jinde..
Taky si myslím, že máš navíc než dèlat dèlníka severu Čech.
Už jsem ti to psala.
Byla jsem na té mši. Nemám pevnou víru ani nemám pŕečtenou Bibli, bylo to pèkné.
Nèco pozitívne víš, než fúra depek tohoto webu.
Jinak máš pravdu, dokážu nèkdy psát, múže to púsobit všelijak, ale s tím se nedá nic dèlat. Jsme ve virtuálním svètè.
Nemúžeš brát všechno vážnè, všemu a všem vèŕit..
Zpět    

! všechny příspevky tohoto tématu !





Pro vkládání příspěvků, je nutno být přihlášen.
Pokud jste již registrován, přihlaste se zde.
Pokud nemáte doposud registraci, registrujte se zde.
Zaslat zapomenuté heslo zde.




Sdílejte

 
 


Plánované akce

  Setkání v Českých Budějovicích, 12.08.2019, 12:07
Praha - akce, 20.07.2019, 10:46
Fobici z Ostravy, 18.07.2019, 11:54
Sebezkušenostní pobyt, 17.07.2019, 15:05
Sraz Ústecko, 07.07.2019, 18:50
 
Celkem: 124 Zobrazit vše


Hledat

 
  
Web Témata 
Příspevky
 
 


Anketa

 

 
Vypsat všechny ankety


Google search

 

 


Návštěvnost

   


       SF na Lidé.cz
       SF na Twitter
       SF na Facebook
       RSS 2.0, Atom 1.0