Sociální fobie Sociální fobie   
 
Témata  |  první..    10  11  12    ..poslední (12) přihlásit | registrace  

Hlavní menu

   Úvod
 Články
 Terapeuti
 Knihy
 Vaše příběhy - vložit
 Vaše tvorba - vložit
 Fórum - založit téma
 Pokec -stav
 Seznamka
 Ankety
 Kalendář
 Poradna
 Odkazy
 Kniha návštěv
 Kontakt
 


TOP

  Ztrata panictvi/panenstvi u lidi ze SF,kdy ?, 29.10.2019, 22:40
Filmy, 18.05.2019, 23:19
Zaměstnání a sf, 01.11.2016, 19:13
Hledají se všichni z Ostravska, 11.01.2015, 18:00
|Něco pro radost, 06.08.2014, 11:54
Vědecké zajímavosti, 06.08.2014, 11:37
Sociální fobie a křesťanská víra, 13.06.2014, 16:06
Naše občanské sdružení, 19.09.2013, 15:51
Pomohla někomu AD na SF?, 16.01.2013, 21:55
Volné téma, 05.12.2011, 14:45
 
Celkem: 29 Zobrazit vše


Aktuality

  19.09.2010, 17:36
Byly aktualizovány informace o občanském sdružení Sfinga, o.s. Obecné informace, cíle, kontakty, termín srazů ...zobrazit

02.08.2010, 22:35
Diskuzní fórum nyní dostupné přes RSS čtečky. Zdroj XML Atom 1.0 http://socialnifobie.info/feed/ Případné pr...zobrazit

10.07.2010, 15:08
Portál dostal nový plášť! Náměty a připomínky jsou velmi vítány. Především pak, pokud naleznete chybu, ozn...zobrazit

08.07.2010, 12:54
Zdravím vespolek Dnes došlo k nasazení nového motoru fóra. Z vnějšku se vcelku nic nezměnilo, ale uvnitř do...zobrazit

 
Celkem: 4 Zobrazit vše



zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 09. října, 21:37
Znovu mi dochází, jak jsou některé věci ve mne zakořeněny tak, že za sebe nechávám rozhodovat druhé. Ano, mám dojem, že na to nemám sílu, tak to předem vzdám....a podřidím se. Říkalo se tomu " hodná tichá holčička".

Možná ty " překlepy" něco vypovídají a vím, kdo za tím stojí...

Mám tři kamarádky, s kterými mohu více méně mé myšlenky a stavy porovnat a prodiskutovat. Ale ani jedna nemá SF...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 09. října, 21:47
Myslíš, že po těch všech blbostech, co jsem tu o sobě napsala, by se chtěl se mnou někdo zde z fóra sejít?
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

IhaSePot|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 09. října, 23:07
V mé knize doporučuju udělat si časovou linku. V jednotlivých letech vypsat jednu či více událostí, které si pamatujeme... Někteří odobrníci, spisovatelé, terapeuti doporučují dívat se na svůj minulý život jako na film. Já v tomto spíš doporučuji se na svůj život dívat jako na seriál a co epizoda tak jeden rok v časové přímce, kterou je dobré si nakreslit a doplnit ji o co nejvíce událostmi, včetně A TEĎ POZOR mínusových let, tedy nultých epizod.
Ty už víš, že důležité je pochopit to co se dělo na nevědomé úrovni a to prostě v dětství neovlivníš moc v čem žiješ.

Co se týče skladby kamarádek, o tom taky píšu :D Paradoxně by tobě pomohl jeden člověk z deseti se stejnými zkušenostmi a zbytek subjektivně o řád lepšího života a o řád méně než máš ty.
Také píšu o postoji se sf+. Buď je člověk oběť života a nebo tvůrce.
Ostatně myšlenky oběti života se tu potvrzují docela často. :D

Myslíš, že osekáváním a zjednodušováním složitého myšlenkového procesu u sf+ je cesta dobrým směrem? Mně se to osvědčilo, společně s dalšími. A to samé s mluvením, mluvit jasně a stručně.

Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Rest|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 10. října, 06:32
zet:
Máš hlavu plnou myšlenek a otázek a které třeba ani nejsou odpovědi.
Před časem se tu někde psalo o tom, že je potřeba vytvořit si v sobě " úrodnou půdu" pro další růst a bez toho, že se nepohneš. Nejprve je ale potřeba odstranit "hlušinu". To je právě všechen ten sajrajt zbytečných otázek, myšlenek, co jsem kdy udělal/neudělal nebo co mi kdy kdo udělal/neudělal. Znám několik lidí, kteří kupodivu žijou nenávistí, naštváním, neustálým bojem s okolím a je to pro ně životním motorem. To jsou ale výjimky, většině lidí (zvláště těch citlivějších) však podobné věci životní energii ubírají. Jak se tedy většiny těch zbytečných sraček v hlavě zbavit? Jde to doslova jedním máchnutím - ODPUŠTĚNÍM. Nemám rád různé psychologické články a odkazy, ale teď udělám výjimku,celkem dobře je podstata odpuštění popsána zde:
psychologie.cz/proc-odpoustet/
Myslím, že právě odpuštění ti "vyčistí prostor" a dá "úrodný základ", půdu pro další osobní růst. Vytvoří ti prostor pro další důležitou věc,často vyjadřovanou pomocí klišé " mít se rád". I to jde s odpuštěním mnohem snadněji.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

IhaSePot|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 10. října, 23:17
Už jsem tu doporučoval film Miluj svůj život a knihu Velké kouzlo. Určitě doporučuji. První je hodně o pozitivním myšlení, o filozofii duality, jakože bez tmy nemůže být světlo, ačkoliv je tma absencí světla, stejně tak bys bez smutku a pádů nepoznala radost a úspěch.
Odpuštění bych řekl, že je až po fázi smíření, pochopení, protože už na tom nezáleží a neovládá tě to zranění. Odpustit jen tak, anižbys věděla proč odpouštíš, nebo jen falešně odpustit, to je na nic.

Já jsem zrovna včera přemýšlel o tom kruhu, respektive vystoupení ze svého stínu, zvyků a pravidel. Proč jsem třeba neudělal něco tak jednoduchého, co mi tak dneska přijde a odpověď je, že jsem o tom jednoduše nevěděl. :D

Jo a myslím, by se s tebou sešlo víc lidí než se mnou :D
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 12. října, 21:08
Rest: z toho článku mne zaujalo, že odpuštění souvisí s tolerancí druhých. Druzí se vlastně mohou chovat tak, že nám udělají nějakou pro nás křivdu. To bolí. Fakt bolí a ostražitě si dávám na to pozor. A protože se nedokážu ubránit a navíc zaujímám podřízenou pozici přenechávám zodpovědnost za sebe druhým, tak se mi to stává často. A dnes jsem opět byla nasraná, když jsem si vzpomněla, že bych měla jít na terapii...prostě bych tam již nejraději nechodila, bojím se, ale mám se prý léčit...To mne to odpouštění moc nejde, že?
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 12. října, 21:27
Zvláštní je, že u jedné zásadní věci, která výrazně zasáhla do mého těla, negativní pocity nijak necítím? Bylo to proto, že zde vnímám svou vlastní vůli, rozhodnutí a zodpovědnost? Taky bych zde mohla říct, že to bylo kvůli terapii? Proč si zde nikomu nestěžuju a nevnímám to jako něco strašného? Proč to tomu člověku toleruji a vnímám to jako osud a to, že ten člověk profesně třeba i může selhat je najednou OK? Proč si u ostatních myslím, že mne budou poškozovat třeba z nezájmu a prostě to se mnou nemyslí upřímně?
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 12. října, 21:41
Já ty druhé lidi vlastně mohu nechat, ať mne poškozují...nebo odejít.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 13. října, 15:44
Při kontaktu s autoritou mám problém s projekcí.

Při projekci se člověk cítí blbě, nevnímá ty emoce na sobě, ale prožívá je v druhém člověku a tyto emoce jsou negativní a prožívány jako méněcenné. Takže jsou to emoce, které mám v sobě potlačeny a cítím je na druhých.

1. Pokud mi "ublíží" člověk, kterého nebudu považovat za méněcenného a negativního, vyhnu se vlastnímu rozštěpení, zůstanu celistvá a přes tyto překážky půjdu dál, budu to vnímat vlastně bez onoho ublížení a zůstanu aktivním článkem, který sám si přičinil, sám taky odčiní..

2. Pokud mi "ublíží" autorita, kterou budu považovat za negativní a nebudu si ji vážit, chytnu se do naučené bezmocnosti - budu to vnímat jako křivdu a něco před čím jsem bezmocná, ocitnu se v pasivní roli, kdy se stáhnu do sebe a budu trpět a čekat, kdy ona autorita znovu zaútočí… přišlo to z venku a neovlivním to?

A zjednodušeně mi vychází dvě možnosti:

1.Chodit k terapeutům, kteří velmi dobře umí pracovat s mou projekcí
2.Umět sama svou projekci rozpoznat a zacházet s ní

psychologie.cz/charakter-stinu/

Mít člověka, který se v tom umí vyznat, je k nezaplacení a mít skupinu lidí by bylo fajn:)

Film i knihu Miluj svůj život jsem viděla a četla, ale asi to budu muset někdy udělat znovu. V době, kdy jsem film viděla, to pro mne bylo tak nadčasově pozitivní, že se skončením filmu...jsem nevěděla co s tím?.... Velké kouzlo neznám.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 29. října, 12:56
Hodně se zde mluvilo o Moci přítomného okamžiku a narazila jsem o tom na dobré video:

youtu.be/g4E7eXixVb4

Někdy mám dojem, že léčit se ze SF musí člověka i bavit:) Nejde o ten cíl být vyléčený, ale o tu cestu...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 02. listopadu, 18:37
Byla tu otázka, jestli mi v SF pomohlo mateřství. Musím říct, že v jedné věci určitě. Snížila se hladina stresu. Nechodím do práce, kdy po příchodu domů jsem byla i hodiny v "zablokovaném stavu". I přes to, že mám ID jsem si myslela, že to prostě musím vydržet..nyní nechápu, jak jsem tak mohla žít. Neměla jsem šanci se rozvíjet...no, a teď se ten způsob hledání přátel pomalu plánovaně daří. No jo, než na něco přijdu, co by pro ostatní bylo normální...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 02. listopadu, 18:44
Je výhodné mít něco, při čem člověk odpočívá a nebere mu to nadměrně energii...To jsou ty otvory pro kolečka, kam se jako čtvereček chci nacpat...

youtu.be/XX6zn16XNeo
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

IhaSePot|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 08. listopadu, 12:31
" No jo, než na něco přijdu, co by pro ostatní bylo normální..."

Bohužel si tím musí každý projít, aby rozvinul svoje myšlení.
A čím víc SF je prorostlá tím víc je člověk omezenější.
Taky kroutím nad některými svými činy hlavou a říkám si, proč jsem je vůbec dělal, ale zároveň si odpovím, že v té době jsem to vnímal jinak.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Rest|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 03. prosince, 08:17
zet napsala: " Z toho článku mne zaujalo, že odpuštění souvisí s tolerancí druhých. Druzí se vlastně mohou chovat tak, že nám udělají nějakou pro nás křivdu. To bolí. Fakt bolí a ostražitě si dávám na to pozor. A protože se nedokážu ubránit a navíc zaujímám podřízenou pozici přenechávám zodpovědnost za sebe druhým, tak se mi to stává často. A dnes jsem opět byla nasraná, když jsem si vzpomněla, že bych měla jít na terapii...prostě bych tam již nejraději nechodila, bojím se, ale mám se prý léčit...To mne to odpouštění moc nejde, že?

Lidé se chovají, jak se chovají, s tím nic nenaděláš. Největší nepřátelé jsme však my sami sobě. Často jsou to jen naše představy, domněnky, nesprávné výklady skutečnosti, co představuje to zlo v našem okolí. Občas nám sice někdo může chtít trochu (nebo i více) škodit, ale znovu záleží, jak moc si to pak bereme a připouštíme.
Možná příliš řešíš ty podřízené a nadřízené pozice. Terapeuta je lepší brát jako kolegu, partnera spolupracujícího na vyřešení tvých problémů, než jako nějakou lékařskou autoritu.
Nasrání je v pořádku. :-) Na terapii se nemáš těšit jako na kafe s kámoškou. Pokud bys to tak měla, je něco špatně a terapie nefunguje.
Terapie je spíš něco jako návštěva u zubaře - víš, že to vůbec nebude příjemný, ale přesto tam jdeš, protože ti to pomůže vyřešit problém. Né kávička, ale slzy, pot a krev :-)
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Rest|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 03. prosince, 08:31
zet: Ještě k té poslední otázce, spoustu náročného odpouštění si ušetříš, když zjistíš, že většina lidí ti vlastně vůbec nic zlého nedělá. :-)
Nahoru |  Odpovědět    

první..    10  11  12    ..poslední (12)


Témata





Pro vkládání příspěvků, je nutno být přihlášen.
Pokud jste již registrován, přihlaste se zde.
Pokud nemáte doposud registraci, registrujte se zde.
Zaslat zapomenuté heslo zde.




Sdílejte

 
 


Plánované akce

  Praha - akce, 31.10.2019, 17:38
Sebezkušenostní pobyt 25.-28.10.2019, 14.10.2019, 10:31
Sraz Hradec Králové, 09.10.2019, 22:16
Fobici z Ostravy, 09.10.2019, 08:00
Psychoterapie Brno, 06.10.2019, 22:07
 
Celkem: 127 Zobrazit vše


Hledat

 
  
Web Témata 
Příspevky
 
 


Anketa

 

 
Vypsat všechny ankety


Google search

 

 


Návštěvnost

   


       SF na Lidé.cz
       SF na Twitter
       SF na Facebook
       RSS 2.0, Atom 1.0