Sociální fobie Sociální fobie   
 
Témata  |   přihlásit | registrace  

Hlavní menu

   Úvod
 Články
 Terapeuti
 Knihy
 Vaše příběhy - vložit
 Vaše tvorba - vložit
 Fórum - založit téma
 Pokec -stav
 Seznamka
 Ankety
 Kalendář
 Poradna
 Odkazy
 Kniha návštěv
 Kontakt
 


TOP

  Hledají se všichni z Ostravska, 20.06.2020, 19:00
Ztrata panictvi/panenstvi u lidi ze SF,kdy ?, 18.06.2020, 05:35
Příspěvky na provoz webu, 05.04.2020, 10:26
Filmy, 18.05.2019, 23:19
Zaměstnání a sf, 01.11.2016, 19:13
|Něco pro radost, 06.08.2014, 11:54
Vědecké zajímavosti, 06.08.2014, 11:37
Sociální fobie a křesťanská víra, 13.06.2014, 16:06
Naše občanské sdružení, 19.09.2013, 15:51
Pomohla někomu AD na SF?, 16.01.2013, 21:55
 
Celkem: 30 Zobrazit vše


Aktuality

  19.09.2010, 17:36
Byly aktualizovány informace o občanském sdružení Sfinga, o.s. Obecné informace, cíle, kontakty, termín srazů ...zobrazit

02.08.2010, 22:35
Diskuzní fórum nyní dostupné přes RSS čtečky. Zdroj XML Atom 1.0 http://socialnifobie.info/feed/ Případné pr...zobrazit

10.07.2010, 15:08
Portál dostal nový plášť! Náměty a připomínky jsou velmi vítány. Především pak, pokud naleznete chybu, ozn...zobrazit

08.07.2010, 12:54
Zdravím vespolek Dnes došlo k nasazení nového motoru fóra. Z vnějšku se vcelku nic nezměnilo, ale uvnitř do...zobrazit

 
Celkem: 4 Zobrazit vše



Setkání v Českých Budějovicích12. srpna 2019, 12:07
Ahoj všichni,

je tu někdo z jihu kdo by měl zájem se sejít v Budějcích? Před pár lety jsem tu četl, že se tady pár lidí scházelo, v té době bych se neodvážil na takový sraz přijít. Teď jsem na tom už lépe a naopak mě to láká i když to určitě není lehké se takhle sejít s neznámými lidmi, takže by to byla i určitá forma expozice.

Mohli bychom zajít někam posedět, vyměnit si zkušenosti, popovídat apod. Případně podniknout nějakou společnou aktivitu, kdyby byl zájem.
Přidat k oblíbeným | Odpovědět   

MiAd|profil:Re: Setkání v Českých Budějovicích 14. září 2019, 03:21
Ahoj zet, to je hodně těžká otázka a asi na ni neumím odpovědět. Není zde žádný zlomový moment, který by dokázal náhle něco otočit. Možná to bude znít hodně arogantně a sebejistě, ale je to přesně tak a vlastně i logické... "Kdo mi nejvíce pomohl, kdo vyřešil můj problém" -) JÁ.

Těch věcí je samozřejmě hodně a jdou ruku v ruce. I pokud bych měl vybrat jedinou věc, která hodně pomohla třeba i v těch dalších, pak je to těžké, ale zvolil bych asi získání "zdravého sebevědomí". To samozřejmě není hned a v mém případě to bylo třeba 10+ let práce určitě. Byly to různé kurzy v profesní oblasti, certifikace, prošel jsem i asi 6 "psychologickými" kurzy (ne skupinová terapie, ale spíš získávání sociálních dovedností) a nějakými víkendovými akcemi v tomto duchu. Tam jsem poznal nové přátele, s některými se pravidelně „socializuji“ dodnes. :) Psychologie je vlastně i můj částečný koníček.

Místo? Žádné není, kdysi imaginární terapeutický prostor, kde jsem si trénoval rozhovory s psycholožkou (technika imaginace). Vlastně jsem pořád spíš introvert, ale nemám problém o svém problému klidně veřejně povídat. Vlastně jsem i určitě hrdý na svůj životní progres (z čeho a kam jsem se dostal), zaslouženě. :) Jen mě štve těch třeba doslova ztracených )15 let přežívání, ale to už nikdo nevrátí. Mimochodem, trvalo mi cca 1.5 roku, než jsem se vůbec dokázal s psycholožkou bavit (ve smyslu rozmlouvat) o základních věcech. Ten prvotní čas byly jen desítky hodin odsezeného ticha a vnitřní prožívání situací, kdy jsem vnitřně vlastně "brečel" a vyrovnával se s různými věcmi. Ale i to ticho bylo velmi "terapeutické" řekl bych.

Získávání sociálních dovedností přináší každodenní život sám. Ano jsou stále minoritní věci, kde mi, jak se říká, před situací trochu zatrne nebo upřednostním jinou "svou" variantu řešení nebo prostě umím říci "ne". Ale takové situace už prakticky nenastávají.

Psát sem něco o hubu asi není. Ale je to tak, že zdravý člověk sem nikdy pravděpodobně nepřijde a "vyléčený" už tu potřebu také nemá. Upřednostňuje prostě jiné věci = život, žití, řešení běžných problémů – práci, školu, rodinu… Tady je třeba trochu jiný můj pohled. Nemám potíž s tím, když by se mé okolí dovědělo o mé minulosti, o mých problémech… není to nic, zač by se musel člověk stydět. Mimochodem rodina prakticky dodnes o ničem neví, v práci vůbec (protože už jsem ve 3. a působím normálně :)).

Jedním z mých životních snů je napsat nějakou knihu, ale asi to bude z jiné (profesní) oblasti než „život se sociální fobií 2“. :-) Přestože během několika prvních let vzniklo asi 200 stran textu – zápisy z terapeutických setkání a časech před/po apod. Pokud by to někoho zajímalo, část textů a zápisků existuje na jiném fóru v internetu, ale sem to dávat nechci.

Prostě zvládnutí a zlepšení kvality života potřebuje vhodnou konstelaci různých faktorů, především asi "štěstí na lidi". Psycholožka je po nějakých 18 letech známosti dnes spíš velmi blízká osoba, přítel, přestože vztah máme stále terapeutický a mám ji moc rád. Je to vlastně taková moje "lepší maminka", morální a etický vzor. Přestože už roky nemá praxi, stále se stýkáme, pokud si chci popovídat. :-) Je to takový můj anděl virtuální strážný, který mne podporuje a vnitřně motivuje v životě, protože rodina v tomto už dávno selhala. K psychiatrovi chodím též, ale opět je to spíš už jen ze své vůle. Chodím tam rád, je to celkem motivační dělit se o úspěchy a strasti a prostě si popovídat o zvládání, plánech... :-) Ale ten interval je třeba 2x/rok psychiatr 1-2x/rok psycholožka. Prostě, když mi ti lidé začnou chybět a začnu mít potřebu je vidět. :-)

Jinak pro výjimečné případy mám v zásobě vždy balení Lexaurinu pro nárazové použití, které mi vydrží tak 3 roky (pak zbytek vyhazuji kuli expiraci). Prakticky už jej vůbec nepotřebuji, ale jsou situace, kdy se hodí, třeba zkouškové, státnice... Měl jsem v životě nasazeno i několik druhů AD, ale nefungují na mne. Pak různá anxiolytika, ale většinou také bez efektu. Lexaurin se nám jako jeden z mála osvědčil.

Pokud by tu byl třeba někdo s ČB a měl zájem, můžeme se třeba někde sejít. Rád poskytnu pomoc/informace a podělím se. Může vás být samozřejmě i více. :-)

Jak to píši, tak se mi postupně vybavují věci... prostě je to už hodně let. Vrátím se ještě k původní otázce, na kterou jsem odpověděl "zdravé sebevědomí". Pokud bych měl vybrat okamžik, který začal věci měnit, byly by asi dva. Resp. bez jednoho i druhého bych zde dnes velmi pravděpodobně dávno nebyl (ano kladné rozhodnutí o ukončení života jsem udělal).

1) Vůbec první svěření se s problémem mailem na Modré lince (několik mailů jsme si vyměnili).
2) Tel. zavolání a objednání se do poradny (psycholog.) a samozřejmě dojetí tam a zvládnutí 1. a 2. setkání.
Zpět    

! všechny příspevky tohoto tématu !





Pro vkládání příspěvků, je nutno být přihlášen.
Pokud jste již registrován, přihlaste se zde.
Pokud nemáte doposud registraci, registrujte se zde.
Zaslat zapomenuté heslo zde.




Přispějte na provoz

 
Transparentní účet: 2101324062/2010

Privátní účet: 2701324074/2010
 


Plánované akce

  Praha - akce, 31.07.2020, 17:59
Sebezkušenostní pobyt, 26.07.2020, 18:23
Hledají se všichni z Ostravska, 20.06.2020, 19:00
Setkání v Českých Budějovicích, 24.02.2020, 23:31
Sebezkušenostní pobyt 25.-28.10.2019, 14.10.2019, 10:31
 
Celkem: 127 Zobrazit vše


Hledat

 
  
Web Témata 
Příspevky
 
 


Anketa

 

 
Vypsat všechny ankety


Google search

 

 


Návštěvnost

   


       SF na Lidé.cz
       SF na Twitter
       SF na Facebook
       RSS 2.0, Atom 1.0