Sociální fobie Sociální fobie   
 
Témata  |    1  2    ..poslední (11) přihlásit | registrace  

Hlavní menu

   Úvod
 Články
 Terapeuti
 Knihy
 Vaše příběhy - vložit
 Vaše tvorba - vložit
 Fórum - založit téma
 Pokec -stav
 Seznamka
 Ankety
 Kalendář
 Poradna
 Odkazy
 Kniha návštěv
 Kontakt
 


TOP

  Sociální fobie a křesťanská víra, 04.11.2020, 10:49
Hledají se všichni z Ostravska, 20.06.2020, 19:00
Ztrata panictvi/panenstvi u lidi ze SF,kdy ?, 18.06.2020, 05:35
Příspěvky na provoz webu, 05.04.2020, 10:26
Filmy, 18.05.2019, 23:19
Zaměstnání a sf, 01.11.2016, 19:13
|Něco pro radost, 06.08.2014, 11:54
Vědecké zajímavosti, 06.08.2014, 11:37
Naše občanské sdružení, 19.09.2013, 15:51
Pomohla někomu AD na SF?, 16.01.2013, 21:55
 
Celkem: 30 Zobrazit vše


Aktuality

  19.09.2010, 17:36
Byly aktualizovány informace o občanském sdružení Sfinga, o.s. Obecné informace, cíle, kontakty, termín srazů ...zobrazit

02.08.2010, 22:35
Diskuzní fórum nyní dostupné přes RSS čtečky. Zdroj XML Atom 1.0 http://socialnifobie.info/feed/ Případné pr...zobrazit

10.07.2010, 15:08
Portál dostal nový plášť! Náměty a připomínky jsou velmi vítány. Především pak, pokud naleznete chybu, ozn...zobrazit

08.07.2010, 12:54
Zdravím vespolek Dnes došlo k nasazení nového motoru fóra. Z vnějšku se vcelku nic nezměnilo, ale uvnitř do...zobrazit

 
Celkem: 4 Zobrazit vše



Jaké mají sociofobici zaměstnání?07. června, 14:07
Zdravím všechny sociofobiky. Jsem tu nová a mám spoustu otázek.
Je mi teprve 19 let, se SF se potýkám tak šest let.
Právě jsem ve čtvrtém ročníku a dokončuju maturitu.

Víc, než ústní zkoušky, mě děsí myšlenka, co budu dělat po škole.

Další studium jsem odmítla. Nebaví mě se učit. Ve škole dost trpím, nejsem schopná se začlenit do kolektivu a bavit se spolužáky. Mnohem raději bych něco dělala rukama a vydělávala si konečně peníze.

Problém je, že představa, že bych měla pracovat, mě děsí víc než cokoliv na světa.

Už jsem si jednou vyzkoušela jaké to je(na dva týdny), ale tehdy byl se mnou na stejném pracovním místě můj kamarád a taky jsem po celou dobu byla na prášcích na úzkost.

Jenom díky tomu jsem byla schopná to zvládnout.

Ale teď jsem úplně ztracená. Vůbec nevím jaká práce by byla pro člověka jako já vhodná, protože jakákoliv práce s lidmi je naprosto vyloučená pochopitelně...

Chtěla bych být umělec, ale umění v dnešní době moc nevydělává a práce ve fabrice by kreativce jako já asi zabila.

Jaká zaměstnání máte vy a jak to zvládáte?

Předem děkuju za odpověď.

Přidat k oblíbeným | Dolů | Odpovědět   

Marty93|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 07. června, 19:41
Např, míchají barvy v tiskárně
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Kyll|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 08. června, 20:50
Tohle jsem měl úplně stejně jako ty. Já se rozhodl jít na VŠ a ten čas si prodloužit. Během VŠ jsem si našel pracovní uplatnění, takže teď mohu během VŠ pracovat.

A jaký obor studuješ? Bavil tě?
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

MiAd|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 10. června, 17:39
Např. v IT, vývojář apod. Nebo vlastní OSVČ činnost.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

želvuška|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 12. června, 11:20
To se ptáš jako pro inspiraci? Já ti nevím, mně přijde, že fobici dělají všechno možný, od samotářské práce z domova až po vyloženou práci s lidma (míněno jako že lidi jsou přímo náplní práce, nejen že se potulojou kolem). I když teda práce s lidma nebude ani moc častá, ani moc oblíbená. :P

Ve čtvrťáku jsem měla strach spíš z tý maturity. Do práce se mi moc nechtělo a chtěla jsem dál na školu. Ale jak udělám maturu, když u ústních zkoušek nemluvím, to mě znervózňovalo silně. (Nakonec udělala, i když na dva pokusy, a hnusnej trapas přehnusnej to byl.) Ale o pár let později mě ani ten strach z práce neminul - co proboha budu dělat, když vůbec nezvládám? A copak můžu být tak drzá a ucházet se o práci, když takový pako přece nikdo nemůže chtít? Tenkrát jsem to řešila tak, že jsem to neřešila. ;) Tím myslím, že jsem nehledala práci aktivně. Kam mě pracák poslal, tam jsem šla; kde mě byli ochotný vzít, tam jsem nastoupila.
Možná to vidíš jinak, ale já mám za to, že když člověk sám neví, co je pro něj vhodné a co zvládne, nemůže si moc vybírat a měl by vzít, co se naskytne. Když to zkusí, tak pak teprv uvidí, jestli to zvládá nebo ne (respektive které aspekty práce zvládá a kterým by se měl radši vyhnout), a bude mít i lepší představu o možném typu práce do budoucna.

Hele, dva týdny zkušenosti s prací je strašně krátká doba. Myslím z hlediska aklimatizace – první týdny jsou ten nejhorší čas, nový prostředí, nový lidi, nový úkoly, fakt ten největší záhul. Nemusí být celá doba zaměstnání tak náročná jako první dva týdny. :)
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

qwerwe|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 30. června, 08:48
Zkousela jsem kdysi brigadu, ktera spocivala v oslovovani lidi na ulici, brala jsem to jako urcitou formu terapie. Trochu to pomohlo v tom, ze kdyz jsem potrebovala neco najit v obchode, nedelalo mi uz takovy problem tam nekoho oslovit, ale stejne se tomu radeji vyhnu, kdyz muzu. Dost tezky byl zacatek, nez jsem si na to nejak zvykla a nejde to delat dlouhodobe, po pul roce, kdy jsem vzdycky po skole se tomu hodinu nebo dve venovala, jsem to pak uz nebyla schopna delat dal.

A delam IT vyvojare. K tomu jsem se dostala jeste pri studiu, nejdriv pres svuj konicek, kdy jsem neco podobneho delala zadarmo, pak jsem si nasla brigadu, kdyz uz jsem musela si platit pojisteni a po skonceni skoly na plny uvazek. Podle me je nejlepsi delat to, co te bavi, tak jestli jsi nejak kreativni, tak muzes neco vyrabet, malovat, sit a nabizet to napr. na fleru nebo jinde, ze zacatku jako privydelek a kdo vi, treba se ti podari to rozjet pak vic. Pripadne hledat uplatneni, ktere s tim, co te bavi, nejak souvisi.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Děda|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 05. července, 11:51
Lii:
„ve škole dost trpím,nejsem schopná se začlenit do kolektivu a bavit se spolužáky“

Jestli si myslíš, že v rukodělném kolektivu to bude lepší, tak se hodně škaredě pleteš, a je mi tě upřímně líto. A jestli CHCEŠ dělat rukama, tak musíš počítat s tím, že budeš dělat rukama na omezeném prostoru s lidmi, kteří MUSEJÍ dělat rukama, protože na vzdělání mentálně nedosáhli. A nemysli si, že se někde na dílně nebo čertvíkde schováš někam do koutku! Jako dvacítka budeš snadným terčem pro všelijaké sebevědomé tupce, které spolehlivě najdeš v každé skupině lidí, právě tak, jako všude najdeš slušného člověka.

Raději zůstaň studovat. Studie můžeš ukončit kdykoli ze zdr. důvodů, právě pro SF (důkaz k žádosti o id 1stupně?).

Nenech se SF srazit do sociokulturního prostředí, kam nepatříš. Věř mi, že vím co říkám. Existují druhy prací, které jsou pro nás (SF) vhodné a jistě existují také cestičky k nim. Tato pracovní místa ale jsou a vždycky byly podpultovka. I mladý člověk bez zkušeností by měl být schopen dovodit si, že práce vhodná pro fobika, je žůžo pro psych. zdravý kus, pro něhož je samosebou mnohem snadnější, zmíněné cestičky vyhledávat a jít po nich.

Radil bych ti, pokračovat v jakémkoli studiu, protože opustíš-li studie jinak, než ze zdravotních důvodů, tak už nikomu nikdy nevysvětlíš (nedokážeš), že to nebylo prostě jenom pro lenost učit se. Je to podobné, jako když ti říkají, že jsi líná si něco zařizovat, nakupovat a podobně. Socfobik je totiž pořád podezříván, že je líný tu či onu záležitost sobě vyřizovat osobně, popř. telefonicky atd., atd…..
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Jღhnny Jღu|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 05. července, 20:20
Děda
jo přesně, vidět že máš zkušenosti ;)

Lili
jak píše Děda, jednoduše čím míň budeš studovat, tím víc budeš v prdeli a tím i víc závislá od okolností a vůle ostatních lidí jak s tebou naloží.
a naopak čím víc budeš studovat, tím míň budeš v prdeli a tím pádem i míň závislá od okolností a lidí na které v životě chtě/nechtě jistě narazíš ;)
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

arride|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 06. července, 11:20
Koronáč přináší naději pro fobiky:

www.seznamzpravy.cz/clanek/zpatky-do-kan...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Děda|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 06. července, 11:49
Želvuška:
„Kam mě pracák poslal, tam jsem šla; kde mě byli ochotný vzít, tam jsem nastoupila.“

Tak tomu jsem se právě vždycky snažil vyhnout. Když už nějaká firma nebo živnostník musí pracovní sílu hledat na pracáku, tak je jasné, že potřebuje levnou a poslušnou – otroky. Asi je zbytečné psát, že když někdo dobře platí a také dobře zachází se svými pracovníky, nemusí nabízet pracovní místo přes pracák. A když už někam člověk nastoupí (kam ho poslal pracák), tak nemůže jen tak odejít od možného otrokáře zpět na pracák 1).

Proto jsem Lili radil, pokračovat v jakémkoli studiu, a když už se rozhodně studie opustit, tak ze zdr. důvodů. To s sebou samozřejmě přináší také být minimálně v péči psychologa, nebo třeba i psychiatra, který v případě potřeby vystaví příslušné doporučení pro úřednické rukávce.

Člověk vyzbrojený potvrzením o SF, má totiž možnost žádat ÚP, aby v procesu zprostředkovávání vhodné práce, účinkoval i poradce psycholog. Když má někdo opravdu těžkou SF, tak se musí dopředu jistit, pro případ, že by v zaměstnání nevydržel a sekl s tím. Vícekrát jsem se v životě registroval na pracáku, a tamtéž jsem vždycky při registraci úřednicím říkal, že ony samy mi při hledání pro mě vhodné práce poradit nemohou, protože na to prostě nemají kvalifikaci. Jsou to většinou jen středoškolačky, a kdyby tyto mohly rozpoznat která práce je pro SF (i jiné psych. poruchy) vhodná nebo není, tak bychom se nemuseli léčit u psychiatrů (psychologů), neb by toto levou zadní zvládli středoškolsky vzdělaní úderníci na pracáku.

Nevím, jak je to na pracáku dnes, ale pro tyto případy na krajských ÚP působili psychologové, s kterými se jednalo naprosto jinak, než s mnohdy zřetelně nebystrými úřednicemi
........

1)

(8) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, pokud

a) fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce, nebo

b) zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
V případech podle písmene a) nebo b) může být fyzická osoba zařazena na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání, zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce.

Moje pozn: To znamená, že půl roku si musí oběť platit zdr. pojištění ze svého.:-(
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

želvuška|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 07. července, 11:02
Dědo, tak každý v rámci svých možností, že. ;) Pokud máš v otázce své zaměstnavatelnosti dostatečné sebevědomí, k tomu dobrou kvalifikaci a znalost pracovního trhu, a proto si sám najdeš odpovídající dobře placené místo v dobrém prostředí, tak je blbost nechat se umístit pracákem, jasně. Já neměla; po škole jsem nevěděla ani co chci dělat a jestli vůbec něco zvládnu dělat, natož jak si nějaké místo najít. Takže jsem viděla jen dvě možnosti – dát se na milost někomu jinému, kdo mi práci najde (tj. pracáku) nebo žádnou práci nemít. Zvolila jsem dost jednoznačně první variantu. Pokud jde o schopnost úředníků na pracáku rozeznat *vhodnou* práci pro člověka s takovou či onakou psychickou poruchou – boha jeho, nic takovýho od nich nečekám! Je to taková úřednická mašinerie, která ti má najít nanejvýš tak *nějakou* práci. Přesto – pro člověka, kterej ani tohle sám nedovede, lepší než drátem do oka. (Mimochodem vyhození z pracáku jsem zažila, i když z jiného důvodu, než uvádíš ty.)

Já Lil pochopila tak, že nechce dál studovat nikoli kvůli SF, ale protože prostě nechce (nebaví ji se učit, radši by dělala a vydělávala). Osobně jsem pro další školu, ale někdo zas dá holt přednost práci. Znám chlápka, co se po střední s velikánskou úlevou zapojil do pracovního procesu a vyhovovalo mu to velmi. Přitom chytrej byl dost, ale formální vzdělávání mu prostě lezlo na nervy.

PS. Já teda myslím, že informovat pracák o volném místu je celkem standard i u firem, co dobře platí a dobře zachází se svými pracovníky. Ovšem možná že se pohybujeme trochu v jiných sférách, a co je pro mě slušné zacházení a slušně placené místo, je pro tebe póvl; a co je pro tebe slušné zacházení a slušně placené místo, je pro mě elitní luxusní džobík. :)
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Děda|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 07. července, 20:55
Želvuško, s tím co jsi teď napsala, musím souhlasit. Já nevím, jak na tom je Lili co se týče závažnosti její SF, a chtěl jsem jen varovat a poradit. Jen ona ví, co a jak ještě zvládá a co už ne. Přál bych jí i jiným v podobné situaci jako ona, aby včas poznala/li okamžik, kdy už je třeba jít aspoň k psychologovi.

Možná bys mohla, ženlvuško (budeš-li tak hodná), dodat něco k tvé větě: „že když člověk sám neví, co je pro něj vhodné a co zvládne, nemůže si moc vybírat a měl by vzít, co se naskytne.“

Vím že to myslíš dobře, to je jasny, ale co když našemu hypotetickýmu uchazeči o zaměstnání, bude přikázáno takové místo, kde bude dělat svačináře nebo něco jiného, co fobici (od určité míry závažnosti) zkrátka nejsou schopni dlouho zvládat?

Dovolím si tu dát jako příklad cosi z mého života. Jak vyplývá z mé přezdívky, řešil jsem takové problémy už za socialismu. Dělal jsem např. na slévárně něco jako vazače a musel jsem mimo jiné přivolávat - když bylo třeba - jeřábníka/ci, podřimujícího v kabině mosťáku_1). Do dneška si pamatuju, jak obtížné to pro mě bylo. Nebyl jsem tehdy ještě abstinentem nekuřákem a nevěděl jsem ani to, že existují antidepresiva a jakási SF. Věděl jsem ale, že když si dám pár piv, přinese mi to úlevu a daří se mi dokonce navazovat známosti s děvami, v nálevně se nacházejícími. Po noci strávené s děvou naznačené kvality, jsem vícekrát zaspal nástup do práce. To tehdy byl jeden z největších zločinů, kterých se mohl socialistický člověk dopustit.

Trest mě nemohl minout. Páni mistři dali hlavy dohromady a se souhlasem ROH _2) vyřkli trest: „budeš tři měsíce dělat pomocníka formířům.“

A byl jsem v pr..li.

Ona trestní práce totiž znamenala mimo uklízení písku okolo formířů, dělat těmto také svačináře. Nepomohlo mi mé zoufalé poukazování na to, že v pracovní smlouvě mám sjednánu práci vytloukače odlitků - neslitovali se. Styděl jsem se tehdá říct, že „neumím“ nakupovat, a tak jsem prohlásil, že buď budu dělat vytlókača, nebo že du dom. Málem jim vypadly oči z důlků, protože s podobným jednáním se ještě nesetkali (já taky ne). Sešlo se tam to osudně ráno před začátkem směny vícero mistrů, kteří se snažili vysvětlit mi, že odejít z práce přece nemůžu a trvali na svém. Svačinář! I já jsem trval na svém a k úžasu přítomných jsem řekl: „tak já teda du“ a šel jsem. Už jsem se tam do práce nevrátil, přestože mi z práce slibovali prostřednictvím pana nadporučíka VB, že když se vrátím, můžu znovu vytloukat.

Jako pachatele popsaného mého zločinu, mě za několik měsíců stihl ještě tvrdší trest, než být pasovaný do funkce svačináře a poznal jsem, co to znamená být ubytován na hotele „U dvou lvů“ v Olomouci. Ale to už není o SF, tak tu nebudu zdržovat svými zážitky z dávné socialistické doby. Chtěl jsem jen říct, že fobik může nezvládnout nějakou soc. situaci a doslova z ní v panice utéct bez ohledů na následky. Měl by teda asi pečlivě vážit, jestli má bezhlavě vzít každou práci pracákem „nabídnutou“, nebo kličkovat pomáhaje si různými lékařskými zprávami, doporučeními od psychologa, …..

Dneska se za výše popsaný skutek „jen“ rozvazuje pracovní poměr, pracák to neomlouvá, a registruje člověka až po několika měsících. Pokud si člověk rychle nenajde sám práci jinou, tak se mu to prodraží a ne každý je schopen si sám platit zdr. pojištění = dluhy, exekuce, neplacení nájmu, osoba bez přístřeší, umístění dětí do děcáku. Hrůza pomyslet.

……….
_1) Vysvětlivka pro holky: druh jeřábu.
_2) ROH byla organizace, která bránila dělnickou třídu před kapitalistickými jestřáby tím, že na MDŽ rozdávala bonboniéry.

P.S.
Želvuška je roztomilá přezdívka, což tu není obvyklé. Je to tu samé „americké jméno“ či co to je, jako by čeština neměla dost českých jmen.

„Mimochodem vyhození z pracáku jsem zažila, i když z jiného důvodu, než uvádíš ty.“
Želvuško! taky zaspalas jako já?;-)
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

želvuška|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 08. července, 19:51
Jojky, vytloukač na slévárně není moc elitní džobík. To byla fakt spíš jako otročina. ;)

Jsem tak hodná a dodávám ke své citované větě a tvé námitce totok: ať už člověk dělá rozhodnutí ve svém životě sám, nebo je za sebe nechá dělat někoho jiného, vždycky to bude on, kdo ponese určité riziko následků za tato rozhodnutí. V tomto případě: ať už ti práci vybere pracák, nebo si ji vybereš sám (a ano, já taky upřednostňuju vybrat si sám), v obou případech se může stát, že tu práci nezvládneš.

Když hypotetický uchazeč dostane místo, které nebude zvládat, bude to pro něj každopádně nehezký zážitek a patrně další rána do sebevědomí, případně i různý nějaký to popotahování typu vykopnutí z pracáku. Ovšem co z toho posléze vyvodí pro budoucnost, to je otázka. Může to být cokoliv: „jsem moc nemocný na to, abych pracoval, nic dělat nebudu“, „zkusím najít nějakou práci podoma bez lidí“, „“to byl fakt průser, ale halt život jde dál, musím zkusit něco znova“, kam mě to krávy úřednický poslaly?, najdu si něco lepšího a sám!“, „tak tohle fakt dělat nechci a když o tom teď přemýšlím, vlastně bych moc rád dělal tamto, najdu si nějakej kurz/školu a třeba se k tomu časem dostanu“.

Rozuměj tomu tak, že já sama jsem velmi opatrnickej člověk a bezhlavě věci fakt moc nedělám. Ale dostala jsem se v životě do situací, kdy jsem mohla buď přešlapovat na místě anebo skočit po hlavě (eventuelně se nechat strčit po hlavě :) ), prostor pro opatrné plánování jaksi nebyl. A situaci při svém prvním hledání práce jsem viděla právě jako přešlapovat kontra nechat se strčit. Nechala jsem se strčit a vyšlo to, nebyla to pro mě zas tak špatná práce. Samozřejmě že to vyjít nemuselo, např. vedoucí byla pěkná svině a já si říkala, že to s ní nedám a budu muset odejít. Jenže odešla ona, našla si asi za měsíc po mém nástupu lepší flek jinde. Nová vedoucí byla naopak velmi příjemná, a mně se tam hned líp dejchalo.

A kromě toho ... ono je dobře dělat i nepromyšlený věci. Kolikrát jsem zjistila, že pod náhlým tlakem okolností, zcela nepřipravena, zvládám velmi slušně i věci, na který bych si jinak absolutně netroufla. Spolehnout se na to samozřejmě nedalo, ale občas se to stávalo. (É, teda zase na druhé straně se mi kolikrát stalo, že jsem nezvládla něco, na co jsem se mohla dopředu připravit a byla jsem přesvědčená, že to dám. :( Asi rovnováha, nebo co. :P )

V souvislosti s předchozím odstavcem mě napadá, že já si vůbec nejsem jistá, nakolik Lili ví, co a jak ještě zvládá a co už ne. Dvoutýdenní zkušenost s prací není moc vypovídající. Možná kdyby na tom samém místě byla delší dobu, už by nepotřebovala tu podporu kamaráda a prášky. Možná kdyby to dala od začátku bez prášků, ustála by to. Možná, možná ne. Každopádně to nevyzkoušela, takže to tak úplně neví.

Já bejt Lili, určitě zvážím návrh qwerwe na prodej rukodělných výrobků přes fler či tak něco. Sice to nevyřeší aktuální problém zaměstnání, ale přivydělat si něčím, co tě baví, fakt není k zahození. Už jen ten pocit, že se tvý věci líběj, je fajn. :) Pokud se líběj, teda. ;)

Vyhazov z pracáku: podle mě to bylo kvůli tomu, že jsem udělala přesně to, co po mně chtěli. Podle nich to bylo proto, že jsem mařila součinnost či jak se tomu nadává. :)

Šlo o druhé hledání práce. Dělala jsem to dost laxně, už jsem byla na pracáku asi půl roku. Slečna úřednice mě zprvu nechávala volnost, ale postupně přitvrzovala. Zrovna v době, kdy jsem už měla ústně domluvnou práci (v Anglii, mizerná práce za minimální mzdu, ale chtěla jsem zkusit práci v cizině), dala mi hned čtyři umístěnky. Ježišmarjá, čtyři! Já říkám, já už ale mám přece práci domluvenou, ona říká, a máte podepsanou smlouvu?, já říkám, příští týden, ona říká, takže nemáte, v tom případě musíte ty umístěnky ukončit. Vysloveně řekla „ukončit“, ne „projednat“, nebo tak něco. Já si pomyslela něco o nablblejch byrokratickejch předpisech a všechny ty čtyři firmy obešla, vysvětlila jim, že už mám domluvenou práci jinde a tu jejich nechci, ale stejně po nich potřebuju razítko, páč úřad. Když jsem přinesla slečně čtyři orazítkované umístěnky, kde bylo zatrženo, že nabídku práce odmítám, tak ji z toho skoro šlehlo a začala řvát, co si to jako dovoluju a že sankční řízení. Já na to koukala jak blbá, vždyť jsem přece postupovala přesně podle jejích pokynů (což jsem se jí samozřejmě neodvážila říct. :) ) No kdybych věděla, že mě stejnak vykopnou, ušetřila bych si práci s obíháním těch zaměstnavatelů, přišlo mi to dost náročný, ale jakožto poslušné děvče jsem prostě poslechla nařízení „ukončit umístěnky“.

Do dvou týdnů jsem pak odjela do UK, takže jsem si hlavu kvůli pracáku nedělala. Byla jsem tam tři čtvrtě roku. Po návratu pak teda ještě byl problém s dokazováním na zdravotní pojišťovně, že jsem po tu dobu nebyla vykoplá z pracáku a bez práce, nýbrž jsem pracovala v zemi EU a odváděla pojištění tam. Vypadalo to, že jim to nedokážu, tak jsem radši zaplatila dluh. Ale pak jsem měla štěstí na vstřícnou ochotnou úřednici, která mi poradila, jak na to; já to tak provedla, a oni mi ty prachy vrátili. Což bylo milé, nešlo o malou částku.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

želvuška|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 08. července, 19:54
Alekurvadoprdelepráceporád, už tu zas vypisuju romány. :) A přitom jsem tu odpověď mohla pojmout mnohem úsporněji, třeba tak:

Každej musí během svýho života ze sebe nutně mnohokrát udělat kreténa a nasekat pitomý chyby (a pak si to odskákat). Je vhodné se to snažit minimalizovat, ale úplně vyhnout se tomu nejde. Ale - je tu jistá malá naděje, že chybama se člověk učí. Já na tu naději hodně dám. :)
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

arride|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 08. července, 21:53
V Anglii? :-O Tak to je solidní SCI-FI. :-D

A proč jsi se na pracák nevykašlala, když už jsi měla domluvenou práci? To bych teda neobcházel 4 zaměstnavatele, když bych měl už domluvenou práci. Když jsem si našel tuhle z domova, tak jsem jim to jen nahlásil a že u nich končím, tak mi jen dali potvrzení o ukončení a bylo hotovo.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Děda|profil:Re: Jaké mají sociofobici zaměstnání? 10. července, 11:30
Želvuško, díky, teď jsi nám to vysvětlila dokonale a myslím, že ti rozumím. Lili si teď vlastně může (musí?) vybrat. Buď se stáhne do obrany (doktoři, psychologové, atd.) nebo možná bude mít na to, aby to řešila jako ty. Ale to už je na ní, my jí neznáme.
Nahoru |  Odpovědět    

  1  2    ..poslední (11)


Témata





Pro vkládání příspěvků, je nutno být přihlášen.
Pokud jste již registrován, přihlaste se zde.
Pokud nemáte doposud registraci, registrujte se zde.
Zaslat zapomenuté heslo zde.




Přispějte na provoz

 
Transparentní účet: 2101324062/2010

Privátní účet: 2701324074/2010
 


Plánované akce

  Stretávka ľudí ? 5.10.2020 ? Bratislava (Trnava), 27.09.2020, 14:41
Stretávka ľudí ? 5.10.2020 ? Bratisl. (Trnava)-2, 14.09.2020, 05:42
Stretávka ľudí ? 5.10.2020 ? Bratislava (Trnava), 14.09.2020, 04:12
Sebezkušenostní pobyt, 30.08.2020, 21:19
Praha - akce, 31.07.2020, 17:59
 
Celkem: 130 Zobrazit vše


Hledat

 
  
Web Témata 
Příspevky
 
 


Anketa

 

 
Vypsat všechny ankety


Google search

 

 


Návštěvnost

   


       SF na Lidé.cz
       SF na Twitter
       SF na Facebook
       RSS 2.0, Atom 1.0