Sociální fobie Sociální fobie   
   Vítejte na stránkách SF!  přihlásit | registrace  

Hlavní menu

   Úvod
 Články
 Terapeuti
 Knihy
 Vaše příběhy - vložit
 Vaše tvorba - vložit
 Fórum - založit téma
 Pokec -stav
 Seznamka
 Ankety
 Kalendář
 Poradna
 Odkazy
 Kniha návštěv
 Kontakt
 


TOP

  Hudba,co rádi poslouchají fobíci, 13.12.2018, 02:38
Filmy, 23.11.2018, 20:46
Ztrata panictvi/panenstvi u lidi ze SF,kdy ?, 04.09.2017, 18:55
Zaměstnání a sf, 01.11.2016, 19:13
Hledají se všichni z Ostravska, 11.01.2015, 18:00
|Něco pro radost, 06.08.2014, 11:54
Vědecké zajímavosti, 06.08.2014, 11:37
Sociální fobie a křesťanská víra, 13.06.2014, 16:06
Naše občanské sdružení, 19.09.2013, 15:51
Pomohla někomu AD na SF?, 16.01.2013, 21:55
 
Celkem: 30 Zobrazit vše


Aktuality

  19.09.2010, 17:36
Byly aktualizovány informace o občanském sdružení Sfinga, o.s. Obecné informace, cíle, kontakty, termín srazů ...zobrazit

02.08.2010, 22:35
Diskuzní fórum nyní dostupné přes RSS čtečky. Zdroj XML Atom 1.0 http://socialnifobie.info/feed/ Případné pr...zobrazit

10.07.2010, 15:08
Portál dostal nový plášť! Náměty a připomínky jsou velmi vítány. Především pak, pokud naleznete chybu, ozn...zobrazit

08.07.2010, 12:54
Zdravím vespolek Dnes došlo k nasazení nového motoru fóra. Z vnějšku se vcelku nic nezměnilo, ale uvnitř do...zobrazit

 
Celkem: 4 Zobrazit vše



Dcera otce

Příspěvek k motivaci lidského chování, anebo život jako rituál


Tím větší je pouto dcery na otce, čím větší má otec v rodině moc. Může se jednat o moc zdánlivou, ale oč více je dcera vtažena do plánů a požadavků otce, o to víc se toto pouto znásobuje.



1. Problém

Otec zůstává vždy pro své potomky otcem a jeho děti zůstávají vždy jeho dětmi. Jeho dcera zůstane vždy jeho dcerou a otec se k ní bude vždy stavět se svou pečovatelskou a ochrannou rolí a vždy ji svým otcovstvím dává najevo, že ona je jeho dítě, jeho holčička. Nemá pro ni jiného místa, než jako pro holčičku, protože jiná možná role je již obsazena a tou je role partnerky.



2. Problém

Pro dceru je její otec vždy otcem. A z této holčičí role se snaží každá dcera vymanit. Je to velký boj o uznání, že ona, jeho dítě, už není dítětem, ale dospělou ženou. Je to ale marný boj, neboť z pozice otcova dítěte se pochopitelně není možno vymanit. A čím více je dcera vpletena do otcových plánů rodiny, tím více se snaží obstát, tím více klade na sebe nároky, tím větší má výčitky svědomí a úzkosti z nedokonalosti. Ale při sebevětší snaze se z role jeho dítěte nevymaní. A o to je to i nelítostnější boj dcery s matkou, dochází k odcizení a matka se pro dceru stává něčím nehodnotným, stává se její sokyní. Neboť matka je pro otce dospělou zralou ženou, která je mu rovna, která jej doplňuje a je mu oporou. Čím méně je mu však oporou, čím méně je schopna realizovat jeho plány a cíle a potřeby, tím více je tato potřeba přesouvána na dceru, neboť je též žena, je modulární a otec v ní může realizovat nejen to, co nedokázala jeho manželka, ale též co nedokázal on. O to je pak pozice dcery těžší a o to násobně je vztah dcery a otce propletenější a závislejší. Však ani tak se nic nemění na pozici, že dcera je pouze dítětem svého otce a do čím více plánů a cílů otce je zasvěcena a čím oslabenější je pozice matky, tím zběsilejší je vztah dcery k otci a o to manipulativnější ze strany otce.



3. Problém

V době, kdy dcera dopívá a dospěje, kdy jedna ze složek člověka, složka tělesná dozraje, mění se pozice dcery ve světě tím, že dokáže vládnout nejen svými vědomostmi, ale též svou ženskostí, svým šarme, kouzlem fyzickým. Samozřejmě šarm, tato fyzická stránka, je s ní všude a tedy i ve vztahu k jejímu otci. Otec však partnerku má a dcera i nadále zůstává stále jen dítětem svého otce, v roli, z níž se nikdy nevymaní.
Čím více se účastní plánů a cílů svého otce, tím více je na něm závislá a tím více nedoceněná jakožto žena, tím více malomyslní, čím více je ve stínu svého otce, otce mocného svými plány, prostředky a statky, do nichž je zapletena často buď pro své pohodlí, či pro manipulativní argumenty otce. A to dále poukazuje na její stagnaci v roli dospívání její osobnosti a osobnosti jakožto ženy, v hledání její identity, i její skutečné hodnoty.



Kompenzace

Ve stínu svého otce a před zrakem matky hraje tedy roli extrémně kariérní a tančí při něm dětský svůdcovský tanec. A zde je pak jádro pro přehnanou emancipaci a špatnou identifikaci se sebou jakožto ženou. A matka zde bude tím zneváženější a malomyslnější, oč úspěšněji bude dcera plnit otcovy rodinné plány.

Ke kompenzaci zde tedy může dojít ve dvou rovinách a o to silnější kompenzace je zapotřebí, oč silnější je pouto dcery a otce.



1. Rovina emancipační

Tato rovina je postup kariérní, takový, v němž se otec do jisté míry vzhlíží a který akceptuje.



2. Rovina erotická

Druhou možností, jak dokázat, že je ženou dospělou a ne už dítětem svého otce, rovinou, kde se pokouší najít svoji ženskou, ne už jen dívčí identitu, možností, jak kompenzovat vztah k vybičované autoritě otce, je uplatňováním své ženskosti, své fyzické stránky neustálým vztahováním pozornosti na tuto svou dospělou ženskost vyzývavostí, svůdností, koketérstvím, sexuální výstřelky, až po chorobnou promiskuitu.
Často takto zdecimované osobnosti projdou či procházejí celý život oběmi těmito kategoriemi. Však dokud nedojde k odstranění těchto závažných komplexů, pak i v případě, že otec dcery už nežije, či žije vzdáleně a tak, že jeho dítě se jeho plánů neúčastní, provází dceru stále jeho stín a ona se chová i nadále podle tohoto chorobného scénáře.



Vztah k jiným mužům

Pokud dívka má nebo měla silný vztah ke svému otci, jeho stín se s ní táhne celý život, ať už v podobě komplexů či kognitivních procesů. Co se týče kariéry, je to zřejmé. Co se týče vztahů k mužům, dochází k nejrozmanitějším kombinacím. Její stín v ní vyvolává silnou nevyrovnanost a žádá si kompenzaci. Vztahy jsou pak do jisté míry účelové, nezralé a sotva je lze co se týče partnerských vztahů za skutečně partnerské považovat. Takto postižený člověk si často hledá partnera za každou cenu. Partner má pak plnit všechny funkce, které plnil její otec a všechny, které splnit nemohl a které dotyčnou tolik frustrovaly. Je běžné, že si taková mladá žena hledá pak mnohem starší muže, často vdané, aby jim dala své tělo a oni ji pocit, že už je dospělou ženou. Nebo pro svou nezdravou emancipovanost zůstanou sami se svými dětmi a věnují se neúnavně kariéře.

Pro svůj vztah k otci, který je zpečetěn tím, že zůstanou bydlet u svého otce a znásoben tím, že se podílí na "rodinných", tedy otcových plánech a cílech, není schopna vytvořit zdravý a odpovídající vztah ke svému partnerovi. Ten v takto patologickém vztahu plní pouze funkci účelovou. Sám je vtažen do divokého emancipačně erotického boje své partnerky na cestě k vlastní individuaci v zakletí vztahu k jejímu otci, kde má dělat jakoby tichou oporu tomuto dítěti a jeho být fandou. Má posloužit jako imitace partnera otcově holčičce, či jejímu vztahu ke svému stínu z dětství. Vše je tedy zinscenováno tak, že partner je zván, aby navštěvoval tuto rodinu, často tak, že přijde s rodiči do styku, často tak, aby podnikali s rodiči společné akce. Ale nemusí to tak být vždy a je třeba zdůraznit, že toto jednání ze strany partnerky není nijak vypočítavé, ale je podvědomé. Stejně tak je třeba zdůraznit, že otec zde neplní roli zdaleka pasivní, naopak, oč pasivnější se může zdát, o to rafinovanější. Neboť on je iniciátorem této hry a spoluhráčem. A stejně jako je pro dceru úhlavní sokyní matka, je jím pro partnera otec, neboť otec je vždy víc, když už ničím, pak tedy tím, že zůstává otcem své dcery.



Východiska

1. Otec pochopí svoji roli a své počínání a vzdá se svého mandátu na pozici, která činí z dcery stále dítě a zároveň se vzdá své dcery jakožto partnerky tím, že omezí své zájmy a cíle na rámec, jenž mu může poskytnout jeho pravá partnerka a správně nazve nenahraditelné nahraditelným



2. Dcera se odpoutá od své rodiny. Jediným způsobem je odstěhování se od rodičů, od otce, který vykazuje takové prvky chování, které se tvořili mnoho let, od útlého mladí dítěte. Je velmi nepravděpodobné, aby otec tyto praktiky dokázal nyní alespoň z části omezit.
Dcera se odpoutá od této dosavadní hry, zcela přeruší podílení se na ryze otcových rodinných plánech. Teprve tím získá možnost najít svoji identitu, stát se dospělou ženou v pozici proti svému partnerovi a odpovědnou osobou za své chování i chování druhých. Podaří-li se uskutečnit tyto poslední dva body, teprve tehdy bude schopna vstoupit do normálního vztahu s jinými muži a vytvořit partnerský vztah, kde si budou tito dva partneři rovni. Teprve pak se jim může podařit dát svému společnému životu směr a smysl, neboť teprve tak bude dcera schopna vytvořit a spojit své zájmy a cíle se svým partnerem, čímž nahradí partnera otce za svého skutečného partnera. Svoji matku konečně přijme za svoji, zidentifikuje se s ní a dokáže přijmout rodiče jakožto samostatnou jednotku a pochopí, že vzdát se části své svobody pro partnera, neznamená omezení, ale pocítí vyrovnanou jednotu a pravou konkurenci svým rodičům.




Autor: MZ



Související články:
doktorka.cz/run/redsys/sex/r-art.asp?id=...>


>www.vira.cz/knihovna/index2.php?sel_knih...>
 






Sdílejte

 
 


Aktuální

  Dobrá zpráva - SF se lze zbavit, 18.12.2018, 10:03
SF a invalidni duchod, 16.12.2018, 23:32
Zeptej se na cokoliv dalšího člověka(HRA), 16.12.2018, 20:00
žádné zkušenosti s opačným pohlavím, 16.12.2018, 15:11
Socialni fobie a tetovani, 16.12.2018, 14:55
 
Zobrazit vše


Plánované akce

  Fobici z Ostravy, 15.11.2018, 11:56
Svépomocná skupina České Budějovice, 04.11.2018, 18:04
Skupina Ostrava, Frýdek a okolí, 04.10.2018, 17:52
Sraz Ústecko, 28.08.2018, 21:56
Milešovka Hromová hora, 10.06.2018, 21:33
 
Celkem: 122 Zobrazit vše


Hledat

 
  
Web Témata 
Příspevky
 
 


Anketa

 

 
Vypsat všechny ankety


Google search

 

 


Návštěvnost

   


       SF na Lidé.cz
       SF na Twitter
       SF na Facebook
       RSS 2.0, Atom 1.0