Sociální fobie Sociální fobie   
 
Témata  |    1   přihlásit | registrace  

Hlavní menu

   Úvod
 Články
 Terapeuti
 Knihy
 Vaše příběhy - vložit
 Vaše tvorba - vložit
 Fórum - založit téma
 Pokec -stav
 Seznamka
 Ankety
 Kalendář
 Poradna
 Odkazy
 Kniha návštěv
 Kontakt
 


TOP

  Hudba,co rádi poslouchají fobíci, 18.05.2017, 20:51
Filmy, 15.05.2017, 21:57
Ztrata panictvi/panenstvi u lidi ze SF,kdy ?, 18.02.2017, 10:52
Zaměstnání a sf, 01.11.2016, 19:13
Hledají se všichni z Ostravska, 11.01.2015, 18:00
|Něco pro radost, 06.08.2014, 11:54
Vědecké zajímavosti, 06.08.2014, 11:37
Sociální fobie a křesťanská víra, 13.06.2014, 16:06
Naše občanské sdružení, 19.09.2013, 15:51
Pomohla někomu AD na SF?, 16.01.2013, 21:55
 
Celkem: 30 Zobrazit vše


Aktuality

  19.09.2010, 17:36
Byly aktualizovány informace o občanském sdružení Sfinga, o.s. Obecné informace, cíle, kontakty, termín srazů ...zobrazit

02.08.2010, 22:35
Diskuzní fórum nyní dostupné přes RSS čtečky. Zdroj XML Atom 1.0 http://socialnifobie.info/feed/ Případné pr...zobrazit

10.07.2010, 15:08
Portál dostal nový plášť! Náměty a připomínky jsou velmi vítány. Především pak, pokud naleznete chybu, ozn...zobrazit

08.07.2010, 12:54
Zdravím vespolek Dnes došlo k nasazení nového motoru fóra. Z vnějšku se vcelku nic nezměnilo, ale uvnitř do...zobrazit

 
Celkem: 4 Zobrazit vše



Takovej paradox25. dubna, 01:57
Když se vyhnu interakci, někam nejdu a podobně, mám z toho dobrý pocit a jsem rád, že jsem se tomu vyhnul. Na druhou stranu jít někam dopadne většinou špatně a lituju toho, že jsem radši nezůstal doma. Dá se nějak změnit ten dobrý pocit, když fobie vyhraje? Přijde mi, že vystavování se věcem, kterých se bojim akorát fobii prohlubuju, ale mě vždycky říkali, že to přesně mám dělat a čelit strachu.
Přidat k oblíbeným | Dolů | Odpovědět   

arride|profil:Re: Takovej paradox 25. dubna, 04:23
Protože vystavování se situacím funguje jen na lehké fobiky. Ti také jako jediní si troufnou jít se léčit a z toho pochází mýtus, že SF je snadno léčitelná. Psychiatři zkrátka znají jen lehké fobiky, protože těžcí k nim pochopitelně nepřijdou. A lehcí jdou vyléčit. Logické.

A pokud se tam omylem objevil nějaký těžší fobik a nezvládl léčbu tvrdými expozicemi, vykopli ho s tím, že nespolupracuje, není aktivní a nesnaží se. Ze statistik jej tady vyřadili. Proto se všude píše, jak snadno je SF léčitelná. ;-)

Toliko objasnění té "snadné léčitelnosti" SF.

A nyní k řešení problému. Dobrého pocitu z vítězství SF se jen tak nezbavíš, pokud se nezbavíš samotné SF. A té se těžký fobik zbaví jen a pouze brutálním navýšením sebevědomí, které u něj hluboce překračuje hodnoty absolutní nuly.

A jak zvýšit sebevědomí? Já znám jen posilování. Ale musí být úspěšné s progresivními výsledky. Protože pokud úspěšné nebude, tak to jen zvýší depku a pocity vlastní neschopnosti. :-D

Ale zvýšení sebevědomí je individuální, každému může pomoci něco jiného.

A ještě upozorňuji, že vše co jsem zde napsal, je pouze můj názor na problematiku. Tímto se tedy vzdávám právní odpovědnosti. :-D
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

asdfasdf|profil:Re: Takovej paradox 25. dubna, 08:00
Nevim, ale kdyz ta situace byla hodne zoufala, tak me to k tomu odbornikovi dohnalo. Do te doby jsem to dlouho povazovala za bytecne, ze moje problemy nebudou brat vazne a ze je spousta lidi s mnohem vaznejsimi problemy.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

B.S.|profil:Re: Takovej paradox 25. dubna, 09:22
K "odborníkovi" jsem šel, když jsem nechtěl vyletět z práce, kam mě už tak vzali asi zázrakem ...
Expozice možná tak postupnými kroky, ale nevim nevim ... spíš to chce dostat se mezi nějaký lidi kde tě nebudou soudit, kam tak nějak zapadneš - pozitivní odezva - pak se to může velmi pomalu o něco zlepšit, ale zázraky nečekej. Navíc to může mít výkyvy - že se zlepšíš a pak se zase zhoršíš, takže to případný zlepšení ani nemusíš pozorovat
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Ruby|profil:Re: Takovej paradox 25. dubna, 12:29
"Přijde mi, že vystavování se věcem, kterých se bojim akorát fobii prohlubuju, ale mě vždycky říkali, že to přesně mám dělat a čelit strachu."

Jedna věc je čelit strachu, další věc je dělat věci, kterých bych (z jiných důvodů, než je strach) nedělal/a, ani kdybych z nich strach neměl/a. Nevím jestli je to tvůj případ, ale mně se stává, že jsem šla do nějaké expozice, kterou jsem vlastně vůbec dělat nechtěla. Ne ze strachu, ale z jiných, dalších důvodů (např. osobní zásday apod.). Tam je pak potřeba prozkoumat i ty další důvody, jestli jsou oprávněné, nebo jsou to jen "výmluvy" podporující fobické chování...

Jinak expozice se většinou doporučuje provádět pod odborným vedením - právě aby to mělo kýžený efekt.

Ono taky, kdo říká, že po zvládnutí expozice se má člověk cítit skvěle? Nebo co to vlastně znamená "zvládnout expozici"? Každý tu svou laaťku vidí jinde... Tak možná pracovat s tou laťkou. Třeba představa, že půjdu po nějaké akci do hospody s neznámými lidmi a budu tam bavičem večera je dost nereálná... Zatímco pokusit se bavit se tam alespoň s jedním člověkem je o něco reálnější. Ale pořád tam nakonec můžu sedět zticha jak pěna a jenom pozorovat okolní dění a mít pocit, že jsem pro ostatní vzduch. Kde je ta hranice ne/zvládl(a) jsem to? To si podle mě každý určuje sám... resp. může si to určit na základě zvážení svých zkušeností, schopností... etc.

Jsou různé expoziční situace... a různí lidé je zvládají různě... Taky neúčast, vyhýbání se těm situacím má různý dopad - neschopnost jít se přihlásit na úřad práce poté, co mě vyhodili ze školy, je něco trochu jiného, než když nepřijdu na oslavu spolužákových narozenin.
U mě leckdy taky záleží, jak se zrovna vyspím apod. Někdy při vstupu do jídelny ani nezaváhám a už se hrnu pro dlabanec, jindy se rozklepu dopředu při pomyšlení, že si zas budu muset říkat, který pokrm chci (a kuchař mě neuslyší a začne mi nandavat na talíř něco jiného...).

Na druhou stranu, když jsem nezvládla jít do školy na hodinu (protože jsem měla mít referát, mělo se mluvit před třídou, měl se číst domácí úkol, který mi přišel osobní...), tak jsem po vyhnutí se situaci dobrý pocit neměla. Ano, vyhnula jsem se bezprostřednímu stresu... Ale ve většině přípdů to znamenalo pouze jeho odsunutí - protože počet povolených absencí nebývá neomezený, takže až pak příště na tu hodinu půjdu, tak se budu bát, jestli někdo nebude reagovat na to, že jsem minule chyběla... atd. Vlastně mám zkušenost, že někam nejít akorát problémy přidělává. Takže pak občas do nějakých situací chodím s přesvědčením "musíš to udělat teď, protože pak by to bylo jenom horší, lepší / lehčí už to nebude".

Abych to shrnula, Catface, tvůj přísppěvek je hodně obecný, takže na něj nelze reagovat jinak, než obecně :) Od toho se také odvíjí různorodost reakcí. Každý si při přečtení tvého příspěvku představí jiné situace, jiné expozice...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Jღhnny Jღu|profil:Re: Takovej paradox 25. dubna, 15:10
Catface| "Přijde mi, že vystavování se věcem, kterých se bojim akorát fobii prohlubuju, ale mě vždycky říkali, že to přesně mám dělat a čelit strachu."
jó jo lidé už toho navyprávěli...
mě zase přijde že ze všech těch vypravěčů a povídkářů se nejhlasitěji projevují/řeční právě ti kteří sice moc dobře vědí proč, co a pro koho to dělají, ale zato o to víc ve skutečnosti neví o čem že to (pod tou všude přítomnou rouškou dobrých úmyslů) vlastně tak sáhodlouze melou
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Furler|profil:Re: Takovej paradox 25. dubna, 15:43
Úplně ty nejtěžší případy se k nim taky dostávají. Když už je to tak patrný, že tě k nim dokope rodina nebo když se pokusíš o sebevraždu.

Spíš se neléči středně těžcí fobici, kteří se přiměřene vyhybají všem sociálním situacím ale když už něco fakt hoří, tak se dokopou. Proto zvládají žít a nekolabovat ale kvalita života je dost nízká.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Londo Mollari|profil:Re: Takovej paradox 25. dubna, 17:55
Problém expozic je v tom (a žádná odborná literatura to nezmiňuje), že nevydařená expozice člověka rozbije klidně na několik měsíců.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Catface|profil:Re: Takovej paradox 26. dubna, 01:54
Nemyslím, že jsem úplně těžký fobik, ale jelikož jsem jich poznal jen málo, těžko se mi srovnává. Pokládám se asi za toho středního, ale úplně mi to stupňovat na lehký, střední a těžký nesedí. Jednoduché věci jako jít nakoupit zvládnu. Úřady a podobné věci, kde něco zařídit musim jsou utrpení, ale nakonec to dám. Když je zvládnu, úleva se dostaví, protože na to už nemusím myslet každou chvíli. U mě se jedná hlavně návštěva běžné společnosti. Divadla, kina, koncerty, srazy. Většinou tedy místa, kde až tak o nic nejde. Mě jde ale v tu chvíli o všechno. Nejvíc teď trpím v práci, kde musim jíst tajně u sebe místo v jídelně. Zkoušel sem se nutit tam chodit a dělat i ty ostatní věci a i když jsem to asi zvládnul dobře, pořád z toho mám hrůzu. Co kdyby se semnou někdo chtěl nedejbože bavit. Už dlouho se chci seznámit s ostatními fobiky, ale mám z toho strach, takže ani to mi asi nikdy nevyjde :D
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

B.S.|profil:Re: Takovej paradox 26. dubna, 10:09
To jsi asi "střední fobik" - to jídlo a tak ...
Třeba já jsem asi "lehký fobik" - problém je u mě neformální komunikace s neznámými lidmi nebo s lidmi co si mě neváží (někteří příbuzní) a "osobní komunikace" - tedy "jeden na jednoho" ... ve složitějších řekněme formálních situacích spíš u mě nastává taková nepřekonatelná únava a neschopnost přemýšlet - když třeba mám něco složitějšího vyřizovat, kde se třeba musím rozhodovat co si vybrat apod.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Furler|profil:Re: Takovej paradox 26. dubna, 13:07
Jo jezení na veřejnosti to je problém.

Nikdy nevím jak rychle jíst, aby ostatní neřekli, že jsem nenažranej, takže jím neúměrně pomalu.
Taky si hlídám co jíst protože u některých věcí hrozí, že se umažete a lidi se vám budou smát nebo jsou to takový skupinový věci u kterých se čeká, že nabídnete(brambůrky,bombóny) což vytváří zbytečný sociální interakce.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

el.cid|profil:Re: Takovej paradox 26. dubna, 19:26
Já když přijdu do party lidí v hospodě, tak mám často problém, co vlastně povídat, proud diskuse mimo mě. Tak naopak hodně jím, abych měl činnost. V ustálené partě perlím znalostmi politiky/filozofie, ale debaty, kdo si koupil jaké kolo/lyže/kombinézu mě děsí.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Catface|profil:Re: Takovej paradox 27. dubna, 06:21
Vidim, že je moje problémy jsou celkem podobný. Mě ani nevadí ten pocit, že před někým jím. Ten strach být mezi lidmi v jídelně neni úplně racionální. Občas je to proto, co si budou lidi myslet o jídle co jím. Vim, že je to blbost a nikoho to nezajímá, i tak mě to děsí. Několikrát se mi stalo, že mě tam otravovali spolupracovníci s tim, kdy bude nějaká práce hotová. Když jim, nechci řešit práci. No a pak taky to, že melou mezi sebou o věcech, co mě nezajímaj. Například jsou hodně negativní a vlastně celou dobu si dokážou stěžovat na dopravní situaci, počasí a podobně. S umazáváním je to vtipný, protože mám vousy a některá jídla musim jíst opatrně a s ubrouskem po ruce. Asi bych nedal, kdybych se před ostatníma zaprasil :D
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Anxiety|profil:Re: Takovej paradox 27. dubna, 18:16
Já třeba nechci jíst mezi lidmi, protože nechci být mezi lidmi vůbec. Alespoň ne mezi těmi v práci. Vůbec si tam nemám s kým co říct a ani není divu. Většina lidí prostě furt řeší takové banality, že se ani nedivím, že si nemám s lidmi co říct. Ne, vážně mě nezajímá, co si kdo koupil, kde byl, s kým a co tam dělal, co si kutil doma na zahradě a úplně nejvíc nesnáším "monologisty", co jsou schopní vám dopodrobna, neřku-li odborně vysvětlovat jejich zájmovou činnost, která vás zajímá asi tak, jako prach na stole souseda a vy jen čumíte a abyste je neranili, tak je prostě necháte mluvit a jen čekáte, až je to přestane bavit. Aktuálně jsem vlastně nejraději sám.
Nahoru |  Odpovědět    

  1  


Témata





Pro vkládání příspěvků, je nutno být přihlášen.
Pokud jste již registrován, přihlaste se zde.
Pokud nemáte doposud registraci, registrujte se zde.
Zaslat zapomenuté heslo zde.




Sdílejte

 
 


Plánované akce

  Sebezkušenostní pobyt, 22.05.2017, 17:12
Fobici z Ostravy, 20.05.2017, 14:15
Prezentace Praha, 18.05.2017, 16:30
Sraz Ústecko, 11.05.2017, 12:14
Fobici ze Zlína?, 11.05.2017, 08:23
 
Celkem: 115 Zobrazit vše


Hledat

 
  
Web Témata 
Příspevky
 
 


Anketa

 

 
Vypsat všechny ankety


Google search

 

 


Návštěvnost

   


       SF na Lidé.cz
       SF na Twitter
       SF na Facebook
       RSS 2.0, Atom 1.0