Sociální fobie Sociální fobie   
 
Témata  |  první..    1  2  3    ..poslední (4) přihlásit | registrace  

Hlavní menu

   Úvod
 Články
 Terapeuti
 Knihy
 Vaše příběhy - vložit
 Vaše tvorba - vložit
 Fórum - založit téma
 Pokec -stav
 Seznamka
 Ankety
 Kalendář
 Poradna
 Odkazy
 Kniha návštěv
 Kontakt
 


TOP

  Ztrata panictvi/panenstvi u lidi ze SF,kdy ?, 29.10.2019, 22:40
Filmy, 18.05.2019, 23:19
Zaměstnání a sf, 01.11.2016, 19:13
Hledají se všichni z Ostravska, 11.01.2015, 18:00
|Něco pro radost, 06.08.2014, 11:54
Vědecké zajímavosti, 06.08.2014, 11:37
Sociální fobie a křesťanská víra, 13.06.2014, 16:06
Naše občanské sdružení, 19.09.2013, 15:51
Pomohla někomu AD na SF?, 16.01.2013, 21:55
Volné téma, 05.12.2011, 14:45
 
Celkem: 29 Zobrazit vše


Aktuality

  19.09.2010, 17:36
Byly aktualizovány informace o občanském sdružení Sfinga, o.s. Obecné informace, cíle, kontakty, termín srazů ...zobrazit

02.08.2010, 22:35
Diskuzní fórum nyní dostupné přes RSS čtečky. Zdroj XML Atom 1.0 http://socialnifobie.info/feed/ Případné pr...zobrazit

10.07.2010, 15:08
Portál dostal nový plášť! Náměty a připomínky jsou velmi vítány. Především pak, pokud naleznete chybu, ozn...zobrazit

08.07.2010, 12:54
Zdravím vespolek Dnes došlo k nasazení nového motoru fóra. Z vnějšku se vcelku nic nezměnilo, ale uvnitř do...zobrazit

 
Celkem: 4 Zobrazit vše



Jღhnny Jღu|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 17. prosince 2017, 14:32
jakby řekl křesťanský klasik, straníš se a bojíš čertů, a chtěl by jsi s tím NĚCO udělat ? tak se vzdej a dobrovolně se jim vydej, oni už stebou NĚCO udělají
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

nic|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 18. prosince 2017, 17:07
personal psych. leceben tvori frikulini a jediny co bych od nich chtel, moci je zmlatit.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Vlk|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 18. prosince 2017, 19:40
nic: Tobě bych pobyt na psychiatrii doporučoval...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

lucette|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 21. prosince 2017, 15:52
Ahoj,

taky zvažuju pobyt na psychiatrii v léčebně. Nějak nedávám tenhle hnusnej svět a SF mi ani po 10 letech léčby nevymizela. Má někdo zkušenost s Olomoucí u doktora Praška?
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Sputnik.|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 23. prosince 2017, 19:40
oproti tomu jak jsem na tom před devíti a půl lety byla, když jsem začala SF řešit, jsem na tom nesrovnatelně lépe a SF mi mizí před očima... tak neskuhrejte a snažte se :-) ono je snadný nechat se nacpat léky na psychiatrii - člověk má pocit, že odpovědnost přehodí na doktory a oni se postarají... nepostarají, nechávala jsem to na nich roky a nepomohli, poslední roky si to řeším po svém, sama to řeším a je to měsíc od měsíce lepší
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Sputnik.|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 23. prosince 2017, 20:59
antidepresiva SF jen potlačují, neřeší její příčiny... stejně tak terapie řeší aktuální stav na vědomé úrovni... chce to jít do podvědomí a řešit příčinu SF, odstranit ji, ne se s ní naučit žít
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Vlk|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 23. prosince 2017, 21:56
Sputnik: Příčina je v minulosti - špatná výchova, špatní rodiče, vztahy v rodině, šikana ve škole... A minulost změnit nelze. Možná kdybych se odstěhoval od svých rodičů, řekl jim, že je už nikdy nechci vidět a mít s nimi cokoliv společného, tak bych se mohl někam pohnout. Ale jsem srab...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

SAD|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 24. prosince 2017, 11:58
Musis znat pristupove heslo do podvedomi,pak se snadno napojis krome do sveho podvedomi i na vedomi vesmiru.Mozna to bude chtit poresit i minule zivoty a pak uz to bude v cajku:D
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Sputnik.|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 24. prosince 2017, 12:31
Vlk: v tom máš pravdu, příčina je v minulosti... tu sice nezměníš, ale jde o to srovnat si to v sobě... uvědomit si jak Tě co ovlivnilo a vyrovnat se s tím... je rozdíl, zda v sobě budeš mít vnitřní klid nebo se budeš vnitřně užírat tím co se stalo... a ve chvíli, kdy se s těmi věcmi vyrovnáš, přestanou ovlivňovat Tvůj současný život...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Sputnik.|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 24. prosince 2017, 12:35
* ono je jedno, zda s těmi rodiči žiješ nebo se odstěhuješ na druhou stranu planetu... pokud si to v sobě nevyřešíš, je jedno jak jsi daleko. Můžeš s nimi bydlet a pokud to budeš řešit, i vztahy s nimi se změní.

pro příklad - mám strašného otce, rozvod a vše špatné jsem dávala za vinu sobě od malička, pořád jsem za otcem běhala, věnovala mu čas... a ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že za ním pořád běhám jako malá holčička a chci toho tátu, kterého jsme neměla, se mi obrovsky ulevilo, oprostila jsem se od toho a mám uvnitř sebe o kousíček víc klidu než před tím...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

DMA|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 24. prosince 2017, 12:47
lucette: u Praška jsem byl 2x a celý ten pobyt je docela fajn, úplně jiné prostředí než ve většině léčebnách... Fakt pohoda. Kdybys něco chtěla vědět, tak se ptej :)
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Vlk|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 29. prosince 2017, 20:49
Sputnik: Čím jsem od nich dál, tím lépe se cítím a více se odvážu... :D
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Scn2|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 30. prosince 2017, 04:23
Odstěhování od rodičů je správná psychologická volba. Postupně se vytrácí kontakt a jejich ztráta pak není tolik těžká. Tak to evolučně je: Narození → výchova → puberta (+ určitá "nenávist?"/"vzdor"/přetrhávání vazeb k rodičům) → dospělost → výměna rodiče za partnera → vlastní dítě → narození → pohřeb rodičů → výchova vlastního dítěte atd. Člověka při ztrátě rodičů pak pohání dál vlastní rodina, stále někam patří.

Problém je, když se cyklus zastaví před výměnou rodičů za partnera. Viz:

Můj případ je ten, že žiju s matkou. Není to tak, že bych byl nesamostatný a stará se o mě, jako že jsou takové případy mamánků. S otcem jsme neměli život lehký a prakticky se vše začalo měnit až po jeho smrti a poté, co jsem s ní začal více komunikovat a rozebírat svou fobii. Teprve teď, po 28 letech, je to spokojený vztah matka/syn. Nedovedu si představit, nechat jí tu samotnou a jít někam za partnerkou. Je v důchodu a sama by tu chátrala a rychle odešla. Zaslouží si normální život, který neměla. Dříve fungovala jen v područí "generálů", teď má konečně svobodu a podporu, kterou vždy potřebovala a neměla, vlastní myšlení a kvalitní rozhodování. Snažím se jí zpříjemnit život co nejvíce, zakusila si dost. Stejně tak mám tu oporu zpětně i já, kterou jsem nikdy dříve neměl. Teprve posledních 5 let funguju a přemýšlím normálně, jak bych měl, tedy v rámci domácnosti a domu. Pravda je, že krom lékaře a dvou let, co jsem se staral sám o sebe, jsem za posledních 15? let nevylezl ven.

Jenže viz problém výše zmíněného cyklu. Nebude tu, odejde. Přílišná citová vazba mě odrovná, což si bohužel dobře uvědomuji. Vzhledem k tomu, že partnerku už těžko najdu, nebude se o koho opřít, nebude už důvod tu pro někoho být. Je mi už dost na to, aby o mě někdo projevil hlubší zájem, SF možnosti jen komplikuje. Člověk je uzpůsoben k tomu, existovat v minimálně malé skupině, bez toho přichází jen bezmocnost, deprese a chátrání. Uvažoval jsem i o možnosti hospitalizace, když ten den, kdy budu sám přijde. Nechat se na pár let tvrdě nadopovat léky a vzpomínky se snad vytratí, ale co pak? Příchod do toho samého prázdného domu a vzpomínky jsou zpět. A znovu hospitalizace? A co kočky, o které se staráme..? Nevidím východisko. Občas mě kvůli tomu přepadne neskutečná deprese. Často si říkám, že život bez citů by byl nejefektivnější, ačkoliv prázdný.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Vlk|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 30. prosince 2017, 09:40
Ale já s rodiči nemám moc dobré vztahy a ani k nim nemám žádný silný citový vztah... Třeba teď leží otec v nemocnici a já jsem upřímně rád, že tady mám od něj klid... Vím, že to zní strašně...

Scn2: Máš trochu zvláštní uvažování a přístup k životu. Moc se upínáš na jednoho člověka (matku). A nevidím důvod proč by sis nemohl najít v 28 letech partnerku... Starost o kočky mi přijde vysloveně směšná... "Sebeláska, to je jediná láska na celý život."
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

Scn2|profil:Re: Pobyt na psychiatrii - hospitalizace 30. prosince 2017, 15:54
Vlk:
No nikoho jiného poblíž nemám, takže buď sám, nebo alespoň někoho. A být úplně sám je dost špatné, alespoň tedy pro mě. Slýchám kolem sebe, jak lidem umírají manželé/manželky, jednomu v půl roce matka, manželka i bratr. Ti lidé chřadnou, jsou v depresích, soused zemřel pár měsíců po jeho manželce. Stačilo chvíli dělat civilku v domově důchodců, tam je to na těch lidech vidět, když ani ty děti za nimi nepřijdou na návštěvu, partnera už nemají. To upínání se na někoho druhého v životě je celkem obvyklá věc. Je potřeba aby bylo spolehnutí jednoho na druhého, jistota.

Starost o kočky sice může znít směšně, ale když už si člověk to zvíře pořídí, je nesmysl se ho zbavovat - zodpovědnost. Jednou jsi si to pořídil, tak je potřeba se starat.

"A nevidím důvod.."
Je to 35 a těch důvodů je dost, některé se tu už i na foru probíraly.

"zvláštní uvažování a přístup k životu"
Nějak nevidím v čem je to zvláštní uvažování a přístup. Pokud bych měl partnerku, byl bych na ni upnutý, podporovat a být podporován, stejně tak předpokládám i opačně. Proto se to nazývá životní partnerství. Existovat vedle sebe s tím, že kdokoliv může od druhého bez problému odejít je nesmysl, na takovém vztahu nelze stavět a budovat. Dnešní dobu prostě nepochopím. Uvedu příklad: Najdu si partnerku, na které mě nebude nějak moc záležet, bude chtít dítě - fajn, za rok od ní odejdu a smůla. Celkem běžná prasárna dnes, žádná zodpovědnost, bodejť by pak nebyl trend matek samoživitelek. Za mě, pokud holka řekne, že se na ni moc upínám, tak to pro mne znamená, že mě bere jen tak a nedělalo by jí problém jít za jiným, tudíž nespolehlivý člověk, se kterým nelze do budoucna počítat, tudíž vztah, který nemá cenu. Nejsem zastáncem několika (často i desítek) partnerů v životě, to je dle mého názoru až úchylka. Ale je možné, že si to představuji jako happily ever after a realita je jinde.
Nahoru |  Odpovědět    

první..    1  2  3    ..poslední (4)


Témata





Pro vkládání příspěvků, je nutno být přihlášen.
Pokud jste již registrován, přihlaste se zde.
Pokud nemáte doposud registraci, registrujte se zde.
Zaslat zapomenuté heslo zde.




Sdílejte

 
 


Plánované akce

  Praha - akce, 31.10.2019, 17:38
Sebezkušenostní pobyt 25.-28.10.2019, 14.10.2019, 10:31
Sraz Hradec Králové, 09.10.2019, 22:16
Fobici z Ostravy, 09.10.2019, 08:00
Psychoterapie Brno, 06.10.2019, 22:07
 
Celkem: 127 Zobrazit vše


Hledat

 
  
Web Témata 
Příspevky
 
 


Anketa

 

 
Vypsat všechny ankety


Google search

 

 


Návštěvnost

   


       SF na Lidé.cz
       SF na Twitter
       SF na Facebook
       RSS 2.0, Atom 1.0