Sociální fobie Sociální fobie   
 
Témata  |  první..    2  3   přihlásit | registrace  

Hlavní menu

   Úvod
 Články
 Terapeuti
 Knihy
 Vaše příběhy - vložit
 Vaše tvorba - vložit
 Fórum - založit téma
 Pokec -stav
 Seznamka
 Ankety
 Kalendář
 Poradna
 Odkazy
 Kniha návštěv
 Kontakt
 


TOP

  Filmy, 18.05.2019, 23:19
Ztrata panictvi/panenstvi u lidi ze SF,kdy ?, 04.09.2017, 18:55
Zaměstnání a sf, 01.11.2016, 19:13
Hledají se všichni z Ostravska, 11.01.2015, 18:00
|Něco pro radost, 06.08.2014, 11:54
Vědecké zajímavosti, 06.08.2014, 11:37
Sociální fobie a křesťanská víra, 13.06.2014, 16:06
Naše občanské sdružení, 19.09.2013, 15:51
Pomohla někomu AD na SF?, 16.01.2013, 21:55
Volné téma, 05.12.2011, 14:45
 
Celkem: 29 Zobrazit vše


Aktuality

  19.09.2010, 17:36
Byly aktualizovány informace o občanském sdružení Sfinga, o.s. Obecné informace, cíle, kontakty, termín srazů ...zobrazit

02.08.2010, 22:35
Diskuzní fórum nyní dostupné přes RSS čtečky. Zdroj XML Atom 1.0 http://socialnifobie.info/feed/ Případné pr...zobrazit

10.07.2010, 15:08
Portál dostal nový plášť! Náměty a připomínky jsou velmi vítány. Především pak, pokud naleznete chybu, ozn...zobrazit

08.07.2010, 12:54
Zdravím vespolek Dnes došlo k nasazení nového motoru fóra. Z vnějšku se vcelku nic nezměnilo, ale uvnitř do...zobrazit

 
Celkem: 4 Zobrazit vše



browny|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 13. srpna, 20:08
Vzkaz pro uživatele, který se zmiňuje o posmívání se a šikaně.

Víte, když někoho třebárz nakreslíte, uděláte si jeho obrázek, podle fotografie, kterou jste kdysi dávno obdrželi, pošlete mu, ji to, aby jste dotyčnou osobu potěšili, udělali jemu, ji radost.
Dotyčná osoba se se svoji, ale jinou fotografii, zjeví na neznámých webových stránkách s nějakou výtvarní technikou, s odkazem coura, protože to té dotyčné osobě asi nedošlo, že se mu, ji neposmíváte, chtěli jste mu, ji dát najevo, že ho máte rádi.
Jenom že, dotyčná osoba si po celou dobu myslí, žije v představách, že se mu posmíváte, že je to jakýsi druh šikany, tak co k tomu dodat.
Buď je to nechápavý blb, který ani neumí poděkovat, nebo jeho problémy jsou už tak vážné, závažné, že v tom svém přemýšlení není schopen rozlišovat dobrotu od zla.

Je to síce zvláštní, mít někoho rád, když se osobně neznáme, všechno je virtuální, no zřejmě nějaké "vlny", "záření", prochází aj takhle virtuálně, psaním.

Co se týče posmívání se puberťaček, puberťáků.
Může to být někdy nepříjemné, ale přeci, není třeba je brát vážně.
Kdybych se ve svém věku měla zabývat tím, když vylezu ven, jak se ksichtí, směje, který bezstarostný puberťák...
To vůbec.
Na to není prostor, čas.

Jak se ksichtí na sebe vzájemně puberťáci, puberťačky, je tam vzájemná rivalita, boje.
Každý jsme jiný.
Někdo vyrůstal jako drzý puberťák, puberťačka.
Někdo jako plachý, ustrachaný.
Já zažila taky už na základní škole šikanu. Bylo mi hrozně a musela jsem se z toho vyhrabat nějak sama. Nebyla jsem u žádných psychologů.
Na střední né šikanu, ale vůbec jsem nezapadla do kolektivu. Chtěla jsem to vzdát hned v prvním ročníku.
Trpěla jsem 4 roky. Měla asi dvě kamarádky.
Nechodila jsem nikam ven jako rovesníci, na diskotéky, do klubeven, na sportovní aktivity, do kroužků, do kina, na plovárnu.
Jenom do školy, po každé se mi chtělo ráno z toho akorát tak posrat se a ze školy do bytovky.
Nechci se tu sebelítostnit.

Koho to zajímalo???? Nikoho!!!!!
Koho to tu zajímá???? Nikoho!!!!!
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

IhaSePot|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 15. srpna, 10:38
Je pravda, že člověk musí bojovat sám za sebe a neočekávat pomoc od druhých. Očekávání se čehokoliv může dost vymstít. Už si to také myslím.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 15. srpna, 16:00
Kyll: S odbornou pomocí je to někdy o nervy. Včera jsem byla u své psychiatričky a ty pocity, co jsem tam cítila vstřebávám dodnes. K psychiatrům již chodím jen s doprovodem manžela, mám příšernou úzkost, nejsem tam schopna " normálně" komunikovat, věřit jim. Vnímám strach a nepopsatelně negativní emoce. Následně mám celý týden zkažený a jsem na rivotrilu. Mám obrovský strach, že by mi má psychiatrička mohla odebrat mé dítě, manžel mne uklidňuje, že to není možné a i mé kamarádky mi říkají, že je to nesmysl.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 15. srpna, 16:08
Manžel mne uklidňuje, že příště zase zajde pro léky k ní jen on sám beze mne a já tam půjdu až před Vánoci. (Děláme to tak, aby se ty nepříjemné návštěvy pro mne minimalizovaly). Nejvíc mám strach z toho, že kdyby mi opravdu bylo zle, tak to nemám komu říct. Minulý rok jsem přestala chodit k terapeutce, které jsem věřila ( léčba stála 750 kč na hodinu) a v těhotenství jsme finance potřebovali jinde. Nyní se ceny ještě zvedly ( hodinová terapie u ní stojí 850 kč) a aby byla terapie efektivní je zapotřebí ji mí nejméně 2x do měsíce. Předtím to bylo 2 hodiny týdne, což mi pomáhalo.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 15. srpna, 16:22
Do terapie jsme s manželem za poslední roky investovali spoustu peněz ( člověk pro zdraví udělá cokoliv), zvlášť manžel, když mu terapeutka řekne, že to potřebuju, já se svým nízkým příjmem bych nikdy nebyla schopna si to dovolit...

Mám zkušennost i s terapeuty na pojištovnu, ale jak říká má terapeutka, ti na mne prostě nebudou mít tolik času a nemusí být na mne tak milí...nemají vlastně motivaci... a nyní je to náročné ...botřebuju dlouhodobou terapii...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 15. srpna, 16:29
A zároveň máme i rodinu, přestěhovali jsme se z garsonky do většího pronájmu a chceme žít normálně...navíc poruchy osobnosti jsou neléčitelné...a nejsme zrovna nadprůměrně "bohatí",abychom dali velké peníze za léčbu, ale také normálně žili a koupili si třeba konečně manželskou postel. I když zdraví by mělo být na prvním místě.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

arride|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 15. srpna, 22:03
Na psychiatryni se vykašli, to je na nic, když Ti pomáhá hlavně terapie. Najdi si raději psychologa(žku), ten si s Tebou popovídá, problém rozebere, poradí, a to i když bude na pojišťovnu. Psychiatři jsou hlavně od psaní prášků a nazdar.

Jen to chce chvíli hledat a zkoušet, než najdeš nějakou co Ti sedne.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

IhaSePot|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 16. srpna, 00:36
Jojo vše je o mnoho těžší, když u toho musíte zvládat ještě rodinu, práci...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 16. srpna, 18:34
No jo...kdybych neměla partnera, tak se k tak kvalitní péči nedostanu ( dávat 6 tisíc měsíčně za psychoterapii, tolik nedosahuje ani můj ID po letošní valorizaci). A ten kdo si napálí takovou cenu za psychoterapii, už prostě úspěšný být musí, jinak by mu tam nikdo nechodil...a nebo dokáže dobře manipulovat lidmi? Fakt je, že jsem se v té terapii z mnoha věcí dostala...ale pokud člověk nevyhrál v loterii a chce se posunout i v jiných oblastech dál, není taková terapie udržitelná...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 16. srpna, 18:38
Je to prostě chyba ve zdravotnictví....raději se budou proplácet drahé psychofarmaka, jejich vývoj, výzkum, než kvalitní psychoterapie...
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 16. srpna, 18:47
Čtu teď velmi zajímavou knihu " Věda zvaná rodičovství"

Tato věta mne dostala - Upokojíme- li rozrušeného kojence, formují se speciální mozkové dráhy, jež přirozeně zklidňují stres. Každodenním opakováním napomáháme vzniku systémů regulujících stres nezbytných pro rozvoj IQ a emoční inteligence a pozdější schopnost uspět v práci a mezilidských vtazích.
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 16. srpna, 18:57
O nedovyvinutí našich mozků toho bylo zde už napsáno dost. Prostě někdo se své emoce naučil regulovat v dětství někdo ne. Někdo si neví rady s úzkostmi a je stále závislý na regulaci nepříjemných pocitů okolím ( vidím to až teď, když mám malé dítě, je naprosto závislé na tom, co udělám, jestli bude mít radost, smutek nebo hlad).
Nahoru |  Dolů |  Odpovědět    

zet|profil:Re: Vše je jen o tréninku... 16. srpna, 19:06
U mne vlastně regulují emoce:
1. psychoterapeut
2. přátelé
3. rodina
4. i zdejší fórum
5. já sama - tohle bych fakt měla umět, ale vím, že se to již trochu! děje protože svěřit se fóru nebo říct něco jiné osobě vyžaduje nebrat si někreré negativní komentáře osobně a umět si je pro sebe zneutralizovat (jako když utěšuju své malé dítě)
Nahoru |  Odpovědět    

první..    2  3  


Témata





Pro vkládání příspěvků, je nutno být přihlášen.
Pokud jste již registrován, přihlaste se zde.
Pokud nemáte doposud registraci, registrujte se zde.
Zaslat zapomenuté heslo zde.




Sdílejte

 
 


Plánované akce

  Setkání v Českých Budějovicích, 12.08.2019, 12:07
Praha - akce, 20.07.2019, 10:46
Fobici z Ostravy, 18.07.2019, 11:54
Sebezkušenostní pobyt, 17.07.2019, 15:05
Sraz Ústecko, 07.07.2019, 18:50
 
Celkem: 124 Zobrazit vše


Hledat

 
  
Web Témata 
Příspevky
 
 


Anketa

 

 
Vypsat všechny ankety


Google search

 

 


Návštěvnost

   


       SF na Lidé.cz
       SF na Twitter
       SF na Facebook
       RSS 2.0, Atom 1.0